V dubnu, po ukončení sezony, zábrany zmizely. Pozemek se minulý týden objevil v nabídce realitní kanceláře. Ke koupi je za 1,5 milionu korun.

"Je to čerstvá nabídka z uplynulého týdne na prodej pozemku o rozloze 2588 metrů čtverečních. Majitel pozemek zdědil a rozhodl se, že ho prodá, nechce ho vlastnit. Zatím se žádný zájemce neozval, v nabídce je krátce," potvrdila Deníku makléřka Jana Pavlovska z Reality Heliman z Prahy 1, která má prodej parcely na starosti.

Nevidomá Renata Moravcová a Michal Petrů
O zrak přišla před 23 lety. Partner byl mýma očima, popisuje nevidomá tanečnice

Kuriózní je, že druhou polovinu sjezdovky v Radvanicích letos získal do svého vlastnictví provozovatel skiareálu Mádr - od druhého dědice. Problematická situace nastala po úmrtí původního majitele pozemku, který řadu let bezplatně nechal provozovatele využívat sjezdovku k lyžování. Dohoda ovšem byla jen ústní, a na to radvanický skiareál doplatil. Zatímco jeden z dědiců s pokračováním provozu na sjezdovce souhlasil a nakonec ji také prodal, s druhým nenašel skiareál společnou řeč. Celou zimní sezonu, až do 20. března, se tak lyžovalo jen na dětském vleku.

Nový majitel Petr Kubíček požadoval nájem 200 tisíc na sezonu. "Nedostali jsme souhlas nového majitele k tomu, abychom mohli využívat pozemek pro skiareál. Trval na výši nájmu, která pro nás není akceptovatelná. To nemusíme podnikat, abychom vydělávali jenom na nájem," zlobil se Miroslav Mádr.

Přehrazením sjezdovky to ale neskončilo. "Anonym na nás poslal třicet udání na všechny orgány státní správy. Během února a března nás navštívilo jedenáct kontrol s 25 inspektory. Ti nás důkladně prověřili. V současné době jsme tak sice zřejmě nejmenší areál s vlekem dlouhým pouze 170 metrů, ale nejvíc zkontrolovaný a nejvíc prověřený," poznamenal s hořkým úsměvem.

Nejstarší brněnská sauna v zahradě opravované Arnoldovy vily má jít kvůli rekonstrukci parku k zemi.
Nejasná budoucnost. Nejstarší sauna v Brně je určená k demolici, lidé protestují

Povoláním Miroslava Mádra je už od roku 1986 kontrola lanových drah, které se věnuje v posledních letech společně se synem. Provádí defektoskopie, kontroly lan a součástek na většině ze 115 funkčních lanových drah v Česku, v Krkonoších i na dalších místech. Kontrolovat jezdí také vleky. "V 80. letech bylo 26 lanovek v celé republice, dnes jich je 115 funkčních. Situace se hodně změnila, včetně legislativy. Kontroly jsou častější, klade se větší důraz na bezpečnost provozu. Obor je hodně specifický. Pracovníků, kteří by se tím zabývali, je jen pár," objasnil.

Začínal u státních drah 

Mádr začínal v 80. letech u státních drah. Nastoupil do lokomotivního depa v Trutnově. "České dráhy byly v té době největší provozovatel lanové dopravy v republice. Tam se zřídilo středisko pro kontrolu lan a součástek lanových drah. U Českých drah jsem strávil 23 let, pokračoval jsem v Technických laboratořích Opava a poslední tři roky provádím kontroly lanových drah jako OSVČ," popsal svoji kariéru Miroslav Mádr.

Od začátku března projelo městem sedm desítek kamionů s nadměrným nákladem.
VIDEO: Kamiony s obřími tubusy ničí Chrudim. Hlídají je kamery i strážníci

Laťka bezpečnosti je podle něj nastavená hodně vysoko. "Zákony jsou hodně přísné, žádný provozovatel si nedovolí podcenit některou část provozu. Pokud se přihodí nějaký případ, jde o lidskou chybu," uvedl. Loňský pád lanovky na Ještědu považuje za extrémní případ. "V Česku se tohle nikdy nestalo a doufám, že ani nikdy nestane. Případ není uzavřený, vyšetřování bude ještě dlouho pokračovat," dodal odborník na lanové dráhy.