Už při příjezdu k depotu hustým brdským lesem na návštěvníka dolehne stín temné minulosti. Člověk si uvědomí, jak málo tehdy stačilo tomu, aby největší mocnosti světa rozpoutaly na zemi peklo, jehož výsledek by byl jediný – konec světa. Upozornit na takovouto hrozbu a její naprosto nedozírné následky mají podle Václava Vítovce, zakladatele Nadace Železná Opona, právě tyto bývalé vojenské prostory. Otázka jaderného konfliktu totiž stále visí ve vzduchu jako Damoklův meč.

„Smyslem muzea a toho zde všeho je varování našim dětem, vnukům, aby to, co si prožili naši dědové, otcové, a v nějaké podobě i my, se už nikdy neopakovalo. Aby se již žádné studené války, které extrémně ochuzují společnost o zdroje, nekonaly. Největším poučení z doby studené války zůstává ale to, že jsme se vůbec nepoučili,“ říká razantním tónem Václav Vítovec s tím, že i v současné době je na světě tolik jaderné munice, že by to stačilo k zničení světa na planetě Zemi několikrát.

Mohutné hradební těleso ve skanzenu bude moravským unikátem.
Ve skanzenu dokončují nejmohutnější hradební těleso na Moravě. Podívejte se

V samotném bunkru nenajdete pouze archiválie, které tu parta nadšenců kolem Václava Vítovce, Milana Skočovského a Milana Linharta našla při „výstavbě“ muzea, ale jsou tu nashromážděné artefakty z celého světa. Navíc nechybí expozice věnované sovětskému či americkému jadernému zbrojení, najdete tu i velmi snadno pochopitelně popsán smysluplný mírový princip využití jaderné energie. Prostory bunkru jsou autentické: omítky, dveře, skříně, záchody, umyvadla, rozvody pro elektřinu či vodní hospodářství – vše je původní.

„Řada přístrojů je funkčních,“ upozorňuje Václav Vítovec a zavádí nás do jedné z částí depotu, když náhle zastavuje u umyvadla. „Teď pozor,“ varuje mne a otáčí kohoutkem u umyvadla. „A voda teče. A tekla, když jsme depot přebírali,“ usmívá se a podotýká, že ten nalepený kousek zrcadla o rozměrech obalu menšího notýsku je rovněž původní.

To není zdaleka vše. Míříme chladnými prostory do místností, kde tehdejší sovětští inženýři měli své laboratoře. Zastavíme se u docela starého nenápadného telefonu, kabel je u něj vytržen ze zdi.  „Michael Kocáb, který si přijel muzeum prohlédnout, zvedl sluchátko telefonu a údajně se měl na druhé straně ozvat někdo rusky hovořící,“ vypráví historku Václav Vítovec s tím, že její pravost není ověřená, ale pro jistotu je kabel přerušený.

Rarita ve světovém měřítku

Ve světě najdete i jiná muzea se sbírkami věnující se jadernému zbrojení, jenže nikde nejsou veřejnosti přístupné v bývalém vojenském prostoru, kde byly uložené jaderné zbraně. V tomto je brdské muzeum zcela unikátní a raritní. A i proto jej za dobu osmileté existence navštívila celá řada významných státních činitelů nejen z Ruska, USA či vojenských přidělenců z NATO ale také MAAE a OSN. Jejich návštěva je v muzea pečlivě zaznamenána. „Říkáme tomu síň slávy, jsou to prostory při vstupu do bunkru, tito lidé se nám zvěčnili podpisem na zeď,“ připomíná Václav Vítovec.

Atom Muzeum funguje v Brdech od roku 2012, tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra rozhodl o tom, že Nadace Železná Opona dostane bunkr od státu do výpůjčky i právě kvůli projektu připomínajícího studenou válku a nesmyslné jaderné zbrojení. „Tehdy tu ministr obrany doslova řekl. Má někdo lepší projekt? Ne? Tak připravte smlouvy,“ vzpomíná zakladatel muzea. Po téměř devíti letech jsou bývalé sklady jaderných zbraní Javor – 51 v majetku Nadace. Ta je, i když je zachránila před devastací, od státu odkoupila, a to za cenu bez mála 2,1 milion korun.

Socha Anděla.
Podívejte se, tento obří anděl vznikl v Ostravě. Je větší než socha Radegasta

Nadace chce v dalších letech areál zatraktivnit pro rodiny s dětmi a pokusit se vytvořit jedinečné atraktivní vzdělávací místo – podobné, jako je dnes třeba plzeňská Techmánie. Místo zchátralé budovy by v Brdech měla vyrůst nová dřevěná budova mírového využití jaderné energie včetně medicínských aplikací konajících zázraky, ve druhém skladu by pak měly být expozice věnované tématu energetických zdrojů budoucnosti, děsivým systémům moderních zbraní. V plánu je i takzvaná mlžná komora a výstava přírodních „radioaktivních“ nerostů. „To aby se děti a i dospělí mohli podívat, že i v přírodě jsou radioaktivní prvky. Další část by měla být věnovaná antigravitačním pohonům a takzvané UFO,“ dodává Vítovec.

Muzeum je v současné době kvůli pandemii uzavřené, provozovatelé mimo jiné řeší zajištění dodávky elektrické energie. Brána muzea by se pro návštěvníky mohla otevřít v létě.

Bývalý sklad jaderných zbraní Javor-51

- Rozhodnutí o vybudování padlo v roce 1964, jednalo se o společný armádní projekt Sovětského svazu a Československa na výstavbu tří speciálních objektů pro uložení jaderných zbraní (mezi nimi i Javor-51).

- Zbraně vlastnila sovětská armáda, československá by podle tehdejších dohod dodala pouze rakety, které by mohly hlavice nést.

- Na Javoru-51 sloužilo 170 – 180 sovětských vojáků, podléhali velení přímo z Moskvy.

- Do bunkru nesměl nikdo z ČSSR.  Střídaly se v něm dvě čtyřčlenné skupiny tvořené výhradně sovětskými inženýry.

- Sověti odsud odešli v červnu 1991. Areál je stále oplocený, navíc objekt, kde měli Sověti zázemí, je stále střežen vojáky.

- I přes vojenskou ostrahu se ale podařilo zlodějům odnést si některé věci z bunkru a také některé části poničit.

- Od roku 2012 je v jednom z bunkru Atom Muzeu, které provozuje Nadace Železná opona. Ta se počátkem roku 2021 stala vlastníkem obou bývalých skladů jaderné munice v lokalitě Javor – 51. Nadace plánuje zatraktivnění lokality pro rodiny s dětmi s cílem vytvoření zde důstojného památníku doby studené války.