Tři dny před zahájením přijela před dům, kde galerie sídlí, dlouhá dodávka. Z ní byla postupně vytahována rozměrná skla v plechových rámech a přenášena do útrob objektu. Nikdo přesně netušil, co má autor v úmyslu. Pak nastaly tři dny náročné práce, na jejímž konci byl dokonalý výsledek. Jeden a půl tuny skla a dalšího materiálu se proměnil v labyrint, v něco, co nemá v historii tohoto výstavního prostoru obdoby.

Možný vytvořil skutečně monumentální instalaci přímo „na tělo“ galerie, kdy tabule skla fixovaných v rámech postavil svisle od podlahy ke stropu. Divák, který prochází labyrintem na konec je konfrontován v jednom místě otvory po kulce střelní zbraně. Ta prošla v jedné ose přes skla, přičemž to poslední je neporušené, jen s nepatrnou stopou střelného prachu a kulkou ležící uvnitř mezi skly.

Instalace umělce na návštěvníky působí značně zneklidňujícím dojmem, posouvá vztah času a prostoru do nových souvislostí. Navíc postupné rozsvěcování a zhasínání světel ještě umocňuje už tak výrazný účinek této nevšední výstavy. Instalaci předcházela vizualizace v 3D programu. „Nedělám si žádné skici. Pracuji s počítačem, který je pro mě přirozeným nástrojem. Mám většinou naprosto přesnou představu, co chci udělat. To byl i tento případ. Tvoří ji pět procent inspirace nabité emocí a zbytek je už práce,“ vysvětlil Možný.

I název výstavy Miss You není jen tak nahodilý a má hned dva významy. Jeden znamená - chybíš mi, druhý - netrefit cíl. „Chtěl jsem do prostoru vnést touto instalací příběh, který se dá vykládat různými způsoby. Samotný akt té střely je velice násilný, nabitý emocemi. Princip instalace je založen na tom, že divák prochází labyrintem na konec. Ta střela jde nejkratší cestou tak, jak by to člověk nedokázal. Střela ale nikoho nezasáhne, poslední chodba je naprosto bezpečná,“ vysvětlil autor.

Materiál, který k ojedinělé instalaci použil, získal zhruba před měsícem v Brně, v místě, kde má ateliér. V přízemí haly bylo složené velké množství plechových rámů vyplněných sklem. „Šel jsem za majiteli a ptal se jich, zda bych si z toho mohl něco vzít či odkoupit. Oni mi řekli, ať si to vezmu všechno, protože už se chystají materiál vyhodit. Týden jsem se v tom hrabal a vybral ty nejlepší a nepoškozené kousky,“ vzpomíná Možný.

Potom už přímo v Galerii Luxfer vzniklo toto monumentální dílo. Podle kurátora galerie Luďka Rathouského je Možný ve své tvorbě velký perfekcionalista. „Jeho výstava v Luxferu nepochybně patří k tomu nejlepšímu, co tady vzniklo. Určitě by si zasloužila, aby pak byla přenesena ještě někam jinam,“ uvedl. Tvůrčím médiem autora je však zejména digitální animace a instalace.

K jeho nejznámějším počinům nepochybně patří Rahova (2008), animací rozpohybované panelové bloky stejnojmenného bukurešťského sídliště. Možného zneklidňující, mnohdy surreálná prostředí bez přítomnosti člověka lze číst jako komentář sociálních utopií a rozpadu hodnot socialistického společenství. Výstava v Luxferu potrvá do 28. ledna a měla by být zakončena komentovanou prohlídkou za účasti autora.

Hynek Šnajdar