Ve slovanském ležení ženy tkají ozdobné pásky, o kousek dál se v dobové peci hasí vápno a v další pálí keramika. Nebo taví železná ruda v replikách pecí z 9. století. Je sobota odpoledne a akce Slované na Staré huti je v plném proudu.

„Přijeli jsme s dědou a babičkou historickým autobusem. Nejvíc se mi líbilo, jak se v peci tavilo železo a kováři pak do něj bušili. Táta staví dům ze slámy. Až se tam přestěhujeme, tak si na zahradě postavíme taky takovou pec. To bude bezva a moc se na to těším,“ hlásí osmiletý Štěpán Juříček z Adamova.

Akci pořádá Technické muzeum v Brně. Na místě je také řada spolků a nadšenců historie. Jedním z nich je například Michal Preisler z Ostrova u Macochy. Příchozím ukazuje, jak v minulosti pracoval šlajfíř. Brusič.

Neobvyklé řemeslo

Usilovně šlape na pedál a roztáčí brusný kámen, který polévá vodou. Právě brousí sekyru. „Brusný kámen s klikou jsme našli v domě, který jsme koupili. Je to asi pískovec z Boskovické brázdy. Je jemnozrnný, dobře se obrušuje. Doma na něm naprosto v pohodě brousíme nože do kuchyně nebo další nástroje. Mě osobně baví řemeslo kováře a práce s kovem,“ říká muž, který pracuje v blanenské slévárně jako inženýr svařování.

Hrozen lidí obklopuje hliněné pece s měchy, kde nadšenci historické tavby železa taví rudu. Tu pak v dřevěné chýši opracovává skupina kovářů. Topí dřevěným uhlím, které se vypálilo přímo na místě. Z osmi kubíků tvrdého dubového dřeva je po týdnu práce asi poloviční množství dřevěného uhlí.

„Milíř jsme stavěli přesně jako uhlíři, kteří v této lokalitě dělali dřevěné uhlí pro místní železářské pece. Jezdím sem pravidelně už několik let. Chlapi, uhlíři, co tomu rozumějí, mě do tohoto řemesla zasvětili. Baví mě poznat něco, co není úplně obvyklé,“ vysvětluje jeden z uhlířů Eduard Tržil z Ústí nad Labem.

Příchozí mohli v areálu Staré huti v sobotu navštívit i muzeum železářství. Celý komplex je národní kulturní památkou ve správě Technického muzea v Brně. Železářská huť byla založená před rokem 1746 v tradiční železářské oblasti Moravského krasu sloužící jako místo výroby železa již od raného středověku. V areálu je zachovalé torzo vysoké dřevouhelné pece nazvané Františka. Jsou zde dále vápenické pece, obytné budovy a objekt bývalé modelárny.

„Areál slouží jako jeden z výchozích bodů sítě naučných stezek Cesta železa Moravským krasem. Ta se stala prostřednictvím Středoevropské cesty železa součástí programu Evropského kulturního dědictví,“ říká pracovník Technického muzea v Brně Ondřej Merta.

Příští rok se příchozí mohou těšit na dvacátého výročí této akce.