Místní se bouří, sepisují petice, mají podporu i části zastupitelů. "Chceme zachování stávajícího územního plánu v lokalitě Výběhy,“ žádají zastupitele města Napajedla autoři petice, v níž požadují přehodnocení rozhodnutí z dubnového zastupitelstva.

Na něm napajedelští zastupitelé schválili balík návrhů změn územního plánu. Jeden bod se týkal vynětí pastvin napajedelského hřebčína z územního plánu. Měl by z nich být stavební pozemek.

Na ploše osmi hektarů by tak podle plánu společnosti Sygnum, s. r .o., které hřebčín patří, vznikly 4podlažní činžovní domy s nájemními byty.

Majitelka společnosti Sygnum Miroslava Kotačková na zastupitelstvu podle slov veterináře a exstarosty města a spoluautora petice za záchranu hřebčína Antonína Černockého uvedla, že právě pronájem z bytů by měl pomoci financovat ztrátový chov koní.

Deníku se do uzávěrky tohoto textu nepodařilo přímo s majiteli spojit. „Tato myšlenka je pro existenci hřebčína a chov koní zcestná a likvidační,“ komentoval ale plán veterinář Antonín Černocký.

Jedině aktivita lidí formou petic může podle něj hřebčín zachránit.

„Jsme připraveni apelovat na Ministerstvo kultury a další orgány, aby se hřebčín stal národní památkou jako hřebčín v Kladrubech,“ uvedl pirátský zastupitel Tomáš Čabla. Piráti petici podpořili a vymezili se proti rozhodnutí zastupitelů.

Cena je zajímavá

Petici s datem 11. května již podepsalo téměř pět set lidí včetně slavných žokejů Františka Vítka a Václava Chaloupky, kteří několikrát napajedelské koně vedli dostihovými tratěmi.

Zastavěním osmi hektarů pastvin hrozí podle autorů petice hřebčínu zánik. „Stane se z něj pouze muzeum,“ vysvětlil Antonín Černocký. „Je potřeba mít vztah k historii,“ uvedla se vzrušením v hlase Marie Králíková z Napajedel.

Koupit si hřebčín je podle ní morální závazek ke spoluobčanům. „Majitel by měl být natolik bohatý, aby dokázal historii hřebčína udržet,“ myslí si.

Domnívá se také, že velkou roli zde hraje i cena pozemků. Vzhledem k částce šestnáct set korun za metr čtvereční, za které se pozemky v Napajedlech prodávají, je podle ní suma sto třicet milionů za osm hektarů opravdu zajímavá.

„V Napajedlech je nedostatek bytů a výstavbu není možné posunout,“ komentoval schválení změny územního plánu zastupitel za ODS Vilém Skála, který hlasování podpořil.

Změna územního plánu by podle něj pomohla i městu. „Město nemá přístup po svých pozemcích k majetku, například k Domu kultury nebo Loutkovému divadlu na zámku,“ vysvětlil.

Také plán financovat chov hřebčína z pronájmu bytů se mu zdá logický. Na druhou stranu si uvědomuje, že koně by ztratili pastviny. „V každém případě ale budu respektovat rozhodnutí a přání napajedelských občanů,“ dodal.

Vykácení desítek stromů

Rozhodnutí o změně územního plánu z pastviny na stavební plochu předcházelo vykácení 46 vzrostlých, přes sto třicet let starých stromů. A to v místě, kde mají bytovky vzniknout.

Podle mnohých je kácení jasným signálem likvidace hřebčína.

Město, které kácení povolilo, uvedlo, že stromy byly v havarijním stavu. Na podzim prý dokonce ulomená větev zabila plemenného hřebce. Kácením se zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIPŽ).

„Kontrola doposud nebyla ukončena, proto nemůžeme sdělit podrobnosti,“ komentovala mluvčí ČIPŽ Radka Nastoupilová.

Jako horký brambor přehodila inspekce životního prostředí šetření na Zlínský kraj. Ten bude napajedelskému městskému úřadu prý vytýkat nedostatečné vysvětlení kácení i nespecifikovanou novou výsadbu.

„Kompetence kraje jsou v tuto chvíli omezené,“ informovala ale radní Margita Balaštíková. Stav hřebčína prý komentovat nemůže, mohla by být napadena za střet zájmů. Několik let totiž působila jako tamní ředitelka a stále má pracovní vazby na společnost Sygnum.

„Zasáhnout již nemůže ani stát, poté co se zbavil zlaté akcie,“ vysvětlil exstarosta Antonín Černocký.

Zlatá akcie představovala 30 % akcií podniku.

„Česká inspekce životního prostředí by neměla zůstat jen u kácení stromů. Měla by se zabývat i skutečnostmi, zda není manipulováno s politiky,“ uzavřel Černocký.

Další jednání se povedou na zastupitelstvu města 19. června 2019. „Chceme debatu znovu otevřít,“ potvrdil zastupitel za Piráty Jiří Krkoška.