Záhadná smrt Jana Masaryka: Odpovědi stále chybí, sebevraždu policie nevyloučila

Kriminalisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR potvrdili, že na základě dostupných faktů nelze potvrdit ani vyvrátit žádný z možných způsobů úmrtí bývalého ministra zahraničních věcí ČSR Jana Masaryka, k němuž došlo v noci z 9. na 10. března 1948. Zatímco podle předchozího šetření z let 2001–2003 byl bývalý československý diplomat zavražděn, nyní kriminalisté připustili, že příčinou smrti mohla být také sebevražda. Skoro rok a půl trvající vyšetřování tak nepřímo potvrdilo závěry týmu výzkumného centra Nové technologie (NTC) Západočeské univerzity v Plzni.

Jan Špička z výzkumného centra NTC a absolvent ZČU Martin Čermák se otázkou smrti Jana Masaryka zabývali více než dva roky. Dospěli přitom k závěru, který byl v rozporu s výsledky posledního vyšetřování z roku 2003, podle nichž byla jednoznačnou příčinou vražda vystrčením nebo vyhozením z okna, a to minimálně jednou osobou.

„S využitím exaktních metod jsme došli k tomu, že sebevraždu rozhodně nelze vyloučit a že je reálnou variantou Masarykova úmrtí. A pokud se jednalo o vraždu, musela proběhnout jinak, než jak ji popisovalo poslední vyšetřování,“ je přesvědčen Jan Špička. Badatelé vycházeli z archivních zdrojů a dostupné literatury. Získali kromě jiného fotodokumentaci, klíčové výpovědi, schémata a původní pitevní protokol. Těžištěm jejich práce pak bylo vlastní měření v Černínském paláci v Praze a v laboratořích ZČU, a to s využitím biomechanických modelů a počítačových simulací.

Čermák se Špičkou prokázali, že před pádem stál Jan Masaryk na vnější římse v prostoru mezi okny Černínského paláce asi 1,3 metru od okraje otevřeného okna koupelny. Dále zjistili, že nebylo zapotřebí vnější síly útočníka, aby jeho tělo bylo nalezeno ve vzdálenosti 2,4 metru od zdi druhého nádvoří, a konečně, že způsob vraždy vyhozením nebo vystrčením z okna se jeví jako značně nereálný.

V říjnu 2019 proto podali oba kolegové na Městské státní zastupitelství v Praze podnět k obnovení vyšetřování, který doplnili obsáhlou odbornou studií se svými závěry. Jejich podnět přitom nebyl jediný, kterým se kriminalisté zabývali.

Po afghánských uprchlících pátral u Štěnovic psovod i vrtulník

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v pátek 5. března vyšetřování odložil s tím, že žádný z možných způsobů smrti bývalého československého diplomata nelze potvrdit ani vyvrátit. Policisté pracovali se třemi verzemi Masarykovy smrti, a to vražda, sebevražda a nešťastná náhoda. „Tím, že vyšetřovatelé nevyloučili sebevraždu jako možnou příčinu smrti Jana Masaryka, vlastně potvrdili výsledky našich zkoumání,“ konstatuje Martin Čermák. Písemné odůvodnění závěrů vyšetřování Martin Čermák a Jan Špička zatím neobdrželi.

K výpočtu zrychlení potřebného pro to, aby se tělo dostalo tam, kam dopadlo, provedli Martin Čermák a Jan Špička řadu měření přímo v Černínském paláci, kde k úmrtí Jana Masaryka došlo. Naměřili výšku oken, šířku římsy a další údaje pro přesný popis geometrie budovy a s pomocí figuranta také zaměřili polohu, v níž je Masarykovo tělo vyfoceno.

Klíčové bylo zrychlení

Při experimentálním měření pak za pomoci čtyř dobrovolníků, kteří měli na pase umístěný akcelerometr, měřili a počítali zrychlení při různých variantách skoku – při normálním skoku s použitím rukou i bez něj, při maximálním skoku, ale i při pádu, kdy člověk jen udělá krok do prázdna. Data z měření pak použili při dvojím modelování situace – v šikmém vrhu a s využitím softwaru pracujícím s virtuálním modelem člověka Virthuma, na němž lze simulovat i komplikované situace s vícečetnými nárazy. „V obou případech se prokázalo, že do polohy, do které Jan Masaryk dopadl, se člověk může dostat sám, bez pomoci jakékoliv vnější síly,“ konstatuje Jan Špička z výzkumného centra NTC.

Dusí se mladí i sportovci. Je to boží dopuštění, popisují lékaři z první linie

Srovnáním získaných hodnot s naměřenými vzdálenostmi těla od budovy tak badatelé došli k závěru, že Jan Masaryk mohl vlastními silami dosáhnout finální polohy těla, a to jakýmkoliv z testovaných způsobů, přičemž nejvíce pravděpodobným se jeví normální odskok s použitím rukou. Vyhození nebo vystrčení Jana Masaryka přímo z okna považují vědci za nereálné. Případný útočník by podle analýz pravděpodobně musel vylézt na římsu, aby mohl do Masaryka strčit.

Jan Masaryk (1886 až 1948) byl synem prvního prezidenta T. G. Masaryka, diplomatem a politikem. Během války v roce 1940 se stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci na 10. března 1948 stihla tragická smrt.