„Pro mě má dílo stále ještě emocionální hodnotu, neboť jsem jako mladík na tvorbě díla spolupracoval v rámci rodinné keramické huti, a Květ je stále důkazem kvalit umění, které se v éře socialismu tvořilo,“ přiblížil své důvody Štěpán Kotrba mladší. Fakt, že dílo leží bez užitku ve dvoře, který slouží jako sklad materiálu, se ho dotýká. Chtěl by ho opravit a umístit na svou zahradu v Praze.

Keramická socha údajně patří k největším na světě. Váží kolem jedné tuny a její výpal trval zhruba tři týdny při teplotě 1280 stupňů Celsia. Autorský pár pro ni využil tovární pec v Poštorenských keramických závodech.

Ve veřejném prostoru plastika stála od roku 1985. Lidé se k ní nechovali nejlépe, což dokazují otvory po střelbě ze vzduchovky a oštípané okvětní lístky. „Někdo si zřejmě o hranu otevíral lahve piva,“ podotkl Kotrba mladší.

Sádrový model největší koruny u nás.
V Roudnici objevili unikátní sádrový model. Vznikl podle něj obří odlitek mince

Nakonec ale sochu zásadněji znehodnotila neodborná demontáž. Ta proběhla v souvislosti s obnovou celého betonového areálu KASSU pod taktovkou města. „Socha byla násilným pokusem o zvednutí jeřábem vytržena z místa spoje mezi lístkem a květem a jedna část krčku květu byla odlomena. Tím byla socha neopravitelně zničena,“ popsal potomek autorského páru. Podle jeho slov je nevhodné, aby byla byť po opravách umístěna do veřejného prostoru, protože by se mohla rozlomit a ohrozit lidi v bezprostředním okolí.

Představitelé města na zastupitelstvu přiznali, že osud díla neznali. „Kdyby na něj pan Kotrba neupozornil, ani bych nevěděl, že ho máme,“ připustil primátor Chomutova Marek Hrabáč (ANO). „Tímto na něj ale posvítil a my na základě toho nechali udělat pasportizaci všech dalších uměleckých děl, znalecké posudky a fotodokumentaci. Díky tomu, že nás upozornil, jsme udělali opatření,“ dodal.

Brněnské Mendlovo náměstí už zdobí socha s názvem Hrachovina. Vznikla u příležitosti oslav dvoustých narozenin vědce Gregora Johanna Mendela, dělníci však zatím bojují s nerovným podložím
Lysohlávky i Trifidi. Brněnská socha Hrachovina už má řadu bizarních přezdívek

Otázkou je, co bude dále s poničeným Květem. Původně radní návrh na prodej za symbolickou cenu shodili ze stolu. Téma ale na zasedání otevřel zastupitel Jaroslav Komínek (KSČM), který by tuto variantu podpořil. Část zastupitelů byla pro, další se ale obávala případného trestního stíhání, protože původní cena díla dosahovala půl milionu korun a naposledy ho znalec ohodnotil na více než čtvrt milionu. Tuto hodnotu ale poničené dílo podle Kotrby mladšího nemá. Variantním řešením by podle některých zastupitelů bylo darování sochy. V této souvislosti ale jeden ze zastupitelů upozornil, že zájemce sdílí proruské dezinformace a policie ho vyšetřovala kvůli pepřovému útoku na bezdomovce.

Podle odboru majetku je možné dílo opravit za odhadem 75 tisíc korun a najít pro něj místo ve veřejném prostoru. Předběžně byl zmiňovaný park a prostor před bývalými lázněmi. Právě před touto možností ale sochař varuje. O tom, jak se bude s keramickou sochou nakládat dále, má rozhodnout zastupitelstvo na dalším zasedání, kde bude mít k ruce veškerou fotodokumentaci i stanovisko právníků.

Brontosauři minulé doby

Keramické skulptury podobné té chomutovské jsou i v dalších městech. Vůbec největší – třímetrová, která je vytvořená z jediného kusu - stojí v Praze. I ji vytvořil autorský pár Marie a Štěpán Kotrbovi. Oceňovaná je na více než 13 milionů korun a zájem o ni údajně projevují obdivovatelé umění v zahraničí.

Další kousek stejných tvůrců je v Ústí nad Labem. Jeho osud ovšem není příliš veselý. Původně zdobil bazén na Severní Terase, později byl ale přesunutý. „Přestěhovali ho do rybníka, kde leží ve vodě a okvětní plátky má na hladině. Na dně kvůli tomu museli vybudovat docela solidní sokl z betonu,“ okomentoval Kotrba mladší. „Ovšem nikoho nenapadlo nádrž přes zimu vypouštět, takže když zamrzne voda, brzdí o hranu okvětního plátku bruslaři. Všechny okraje jsou oštípané. Ale aspoň, že socha slouží,“ dodal s neveselým smíchem.

Největší odlitek mince leží před Českou spořitelnou v Roudnici nad Labem
Největší odlitek mince je v Roudnici nad Labem. Místní netuší, kdo na něm je

Ačkoli technologii tvorby velkých keramických soch zná, další už není schopen vytvořit. Neměl by je kde vypálit, protože se v Česku nenachází dost velké pece. „Tyto dochované sochy jsou poslední svého druhu. Takoví brontosauři minulé doby,“ uzavřel Kotrba.