Chráněná krajinná oblast Český ráj se tak na přelomu tisíciletí opět stala místem hnízdění sokolů stěhovavých, kteří jsou právě v době hnízdění velmi citliví na rušení a hluk vede k tomu, že se sokolímu páru nepodaří vyvést mláďata. Jelikož Trosky patří k oblíbeným místům majitelů dronů, které každodenně přelétávaly nad hradem, Agentura ochrany a přírody krajiny (AOPK) ČR jejich používání v této oblasti omezila. Zákaz platí každoročně od začátku ledna do konce června.

„Sokolům vadí především pohyb nad hnízdem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Prolétající drony jsou stresujícím faktorem, který nutí ptáky opouštět hnízda a hrozí tak zastydnutí vajec a konec hnízdění. To se stalo i sokolímu páru na Troskách před dvěma lety,“ sdělil Jiří Klápště z AOPK ČR.

Orli mořští letos skončili například v záchranných stanicích Makov, Pavlov, Pasíčka nebo Rajhrad
Orlů mořských v záchranných stanicích rekordně přibylo. Přijaly jich třicet

Z každoročního sledování hnízdiště, které prováděla Agentura v rámci monitoringu hnízdění zájmových druhů ptáků, vyplynulo, že rodičovský pár sokola stěhovavého bývá při hnízdění rušen létajícími letadly bez pilota a modely. Ptákům vadí především nalétnutí do vyšší nadmořské výšky, než je umístěno hnízdiště.

Ohrožena jsou vejce i mláďata po vylíhnutí

Sokoli jsou tak rušeni při inkubaci snůšky, může dojít k zastydnutí či opuštění vajec. „Ohrožena jsou ale i mláďata po vylíhnutí. Dospělí sokoli se totiž kvůli dronům bojí přilétat na hnízdo a hrozí tak retardace vývoje mláďat kvůli nedostatečnému krmení, dehydrataci či podchlazení,“ přiblížil rizika Klápstě.

Jak informovala kastelánka hradu Pavlína Suchomelová, v létě jsou Trosky drony přetížené. „Kromě toho, že to vadí sokolům, ruší to i návštěvníky, kteří přijdou na výlet, chtějí si to užít a pořád jim něco bzučí nad hlavou,“ podotkla. s tím, že nejvíce návštěvníků chodí právě v červenci a srpnu.

Rehek domácí. Ilustrační snímek
Ptákem roku je rehek domácí. Kominíček kvůli klimatické krizi mění své chování

Drony nesmí létat v oblasti do vzdálenosti 350 až 400 metrů od místa hnízdění sokola stěhovavého na zřícenině hradu Trosky. Rozsah této plochy stanovili na základě výsledků dlouhodobého sledování tohoto dravého ptáka na dané lokalitě a prokázání hnízdního chování.

„Zohlednili jsme specifickou morfologii zdejší krajiny, kdy vrch Trosky, tvořený dvěma čedičovými vrcholy, spolu s pozůstatky stejnojmenného hradu, umístěném na obou vrcholech, tvoří v kontextu okolní krajiny významnou vyvýšeninu, která nabízí široký a kruhový přehled v rámci hnízdní lokality,“ doplnil Klápště.

Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů, v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec. Přestože počet sokolů v České republice stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny.