Umělé hnízdo na sklárenský komín instalovali před čtyřmi roky, přičemž jako první ho chvilku obývaly poštolky. „Prvním rokem sokoli plechovou krabici zcela ignorovali, ale v dalším už ho sokolí pár využil k zahnízdění,“ uvedla Jitka Bártová z AGC Flat Glass Czech, která pobyt sokolů na komíně mapuje. Od té doby ptačí rodinka přivedla na svět už celkem osm ptáčat. Spolupráce sklárny se sdružením ALKA Wildlife, které se zaměřuje na ochranu divoce žijících živočichů, tak má dobré výsledky.

Do kostela v Raspenavě se vrátila zrestaurovaná gotická soška Madony.
Raspenava má svou madonu. Gotická soška ze 14. století se vrátila domů

Díky kroužkování mohou ornitologové pohyby sokolů v severních Čechách sledovat. Proto také vědí, že otec sokolí sklárenské rodinky je dravcem narozeným v roce 2016 v litvínovském Unipetrolu, který se do Teplic v minulých letech přestěhoval. Život jeho rodiny v ptačí garsonce na komíně sleduje fotopast.

Pozvolna rostoucí počet sokolů

Sokoli stěhovaví jsou přísně chránění. I díky tomu a vlivem podpory, kterou jim příznivci poskytují se počet těchto ptáků v posledních letech pozvolna zvyšuje. Vůbec první letos okroužkovaná sokolí mláďata v České republice mají své domovské právo na ochozu komínu Elektrárny Ledvice.

„Jsme rádi, že se našemu sokolímu páru daří. Předloni měl sice jen jedno mládě, jemuž zaměstnanci elektrárny dali v rámci hlasování na intranetu jméno Ledvík, které je tak i oficiálně zaneseno u evidence odečítacích kroužků, loni jsme ovšem měli trojčata a letos k nim přibyla další,“ poznamenal ředitel elektrárny Jiří Šinágl.

Rýhonosec Coniocleonus nigrosuturatus
Ohrožený druh i "škůdce". Na jižní Moravu se vrátil vzácný rýhonosec

Komíny v elektrárnách ČEZ jsou jedním z největších odchovů sokolů v republice. Od roku 2011, kdy byla v Elektrárně Tušimice umístěna na ochozu chladicí věže vůbec první hliníková sokolí budka v republice, světlo světa spatřilo 66 elektrárenských dravců. „Jen v loňském roce se jich vylíhlo v severních Čechách 10 a další 4 ve středních Čechách,“ upřesnil výzkumný pracovník ALKA Wildlife Václav Beran.

V Československu byla před rokem 1950 populace sokolů poměrně silná. K prudkému úbytku došlo kvůli nadměrnému používání pesticidů a v 70. letech 20. století nebylo při ornitologickém mapování zaznamenáno žádné hnízdění. V letech 2001 až 2003 byl počet hnízdících sokolů v České republice odhadnut pouze na 20 až 25 párů. V mnoha případech jde o jedince pocházející z Německa či Rakouska.

Dnes žije na území ČR zhruba 80 párů sokola stěhovavého. Dravec se dožívá až dvaceti let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život.

Věra Vrabcová s posmrtnou maskou Heinricha Lumpeho.
Tvář ústecké zoo dostala výpověď. Konec dlouholeté mluvčí vyvolal nelibost