„Zejména na počátku hnízdění jsou samice sokolů velmi citlivé. Vadí jim především pohyb nad hnízdem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Pokud jsou vyrušeny, mnohdy hnízdo opustí,“ osvětlil situaci Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Hrozí pak zastydnutí vajec či úhyn mláďat hladem.

„To se stalo i sokolímu páru na Troskách před dvěma lety. Žádáme proto všechny milovníky létání s drony, aby svou zálibu provozovali někde jinde. Dejme sokolům šanci,“ zdůraznil Klápště.

V Beskydech se podařilo po 50 letech doložit hnízdění sokola stěhovavého. Tito dravci u nás ve 2. polovině minulého století téměř vymizeli zejména kvůli zamoření krajiny DDT.
Před 50 lety je skoro vyhubilo DDT. Nyní se sokoli stěhovaví vrací do Beskyd

Lety dronů bez předchozího povolení jsou na pozemcích Národního památkového ústavu zakázány, provozovatel dronu musí předem písemně požádat správu objektu o souhlas s letem dronu.

Podle kastelánky Pavlíny Suchomelové nebudou povolat přelety v době hnízdění. Je i v jejich zájmu, aby zachovali vzácné ptactvo. „V létě jsou Trosky drony přetížené. Loni jsem napočítala i 35 dronů za den, což je opravdu hodně. A ruší to i návštěvníky, kteří přijdou na výlet, chtějí si to užít a pořád jim něco bzučí nad hlavou,“ informovala Suchomelová.

Sokol stěhovavý vyvedl mladé na Troskách.Sokol stěhovavý vyvedl mladé na Troskách.Zdroj: CHKO Český ráj

Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách, nepohrdne však třeba ani starou hradní věží. Z tohoto důvodu nyní pracovníci agentury připravují opatření obecné povahy, které bude zakazovat používání letadel bez pilota a jejich modelů na území přírodní památky Trosky a v okruhu 300 metrů v době od 1. 1. do 30. 6. To by mělo sokolům v budoucnu zajistit potřebný klid.

Jestřáb lesní v péči Pražské zvířecí záchranky
Polámaná pera, odřeniny a diabolky v těle. Týraný jestřáb zažil peklo

Kontrola dodržování tohoto zákazu bude jedním z prioritních úkolů pro stráž přírody Českého ráje. „Pravděpodobnost zdárného vyvedení mláďat snižují i další přirozené faktory v podobě predátorů. Jedná se například o kunu, výra či krkavce,“ dodal Klápště.

Sokoli doplatili na pesticidy 

Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů, v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec.

Sokoli v současné době kromě Českého ráje hnízdí v České republice na více místech. Jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí jsou Jeseníky, dalšími jsou například České středohoří, České Švýcarsko či Moravský kras.