Nejtvrdší opatření proti špačkům povoluje od úterý hodonínská radnice. Myslivci budou ptáky střílet brokovnicí. „Opatřením chceme předejít závažným škodám na vinicích. Kvůli teplému počasí dozrávají hrozny dřív a úroda začíná lákat špačky,“ vysvětlil mluvčí hodonínské radnice Josef Horníček.

Podle předsedy Spolku terezínských vinařů Vítězslava Vrby je odstřel účinný, ale není to stoprocentní ochrana. „Ptáky určitě odradí, ale úplně je od hroznů neodežene,“ přiblížil Vrba. V Terezíně si vinohrady chrání plynovými děly, nahrávkami křiku dravců i sítěmi.

Jak se bránit proti špačkům
• Od 15. srpna až do 31. října lze na Hodonínsku střílet špačky brokovnicí. Střílí se jen do okrajů minimálně tisícihlavého hejna. 

• Lovit mohou pouze myslivci. 

• Zabité ptáky je nutné dohledat, odevzdat úřadům či ochranářům a popřípadě sundat ornitologický štítek. 

• Plašení pomocí děl, nahrávek a dělobuchů je možné po celý rok.

Špačky smí zabíjet pouze myslivci, kteří k tomu mají oprávnění. Musí úřadům nahlásit, kde budou střílet, a po sklizni také uvést konečný počet mrtvých ptáků.

„Spolu s akustickými plašiči je to celkem účinná metoda. Není ale jednoduché určit, jestli jde o tisícihlavé hejno, a stejně tak se opravdu trefit,“ sdělil Dušan Soviš za myslivce z Blatnice pod Svatým Antonínkem.

Na nálety špačků se připravují i ve vinařství Pavlovín v Bohumilicích na Břeclavsku.

„Letos hodně pomrzlo ovoce, tak se vrhnou hlavně na hrozny. Musíme si vinohrady víc hlídat,“ nastínil ředitel firmy Radim Heča.

Proti hladovým ptákům mají nachystaná plynová děla a hlídače. Kromě špačků révu ohrožují i mrazy. „Hroznů nám pomrzlo zhruba stejné množství jako loni. V jedné lokalitě třicet procent, ve druhé čtyřicet,“ dodal Heča.

Na Znojemsku velké problémy se špačky nemají. Podle předsedy Sdružení znojemských vinařů Jaromíra Čepičky ptáků v oblasti není tolik jako jinde na jihu Moravy. K ochraně vinic využívají sítě. Vedení radnice ve Znojmě vyhlášku o odstřelu špačků zatím jen plánuje.

Úrodě na Znojemsku uškodily hlavně jarní mrazíky. „Odhadovali jsme škody tak na třicet procent úrody révy. Ale zato se nevyskytly žádné choroby, jako třeba plíseň révová, a to proto, že bylo horko a nepršelo,“ doplnil Čepička.

I když se vinaři snaží před špačky chránit různě, podle ornitologa Karla Šimečka jsou všechny metody marné. „Hrozny jsou pro špačky na sklonku léta jediná potrava. I kdyby proti nim šel někdo s plamenometem, stejně se nažerou,“ prohlásil Šimeček. Ptáci už jsou podle něj na zvuk plynových děl nebo na nahrávky dravců zvyklí. „Často vidím ve vinici bouchat děla a o padesát metrů dál sedí klidně hejno špačků,“ podělil se o zkušenost odborník.

KRISTÝNA HORTVÍKOVÁ

RADIM KŘÍŽ