Cílem nové metody je především omezit počet ran, jež plynová děla střílejí v pravidelných několikaminutových intervalech po celé dny, někdy i noci, a hlukem tak obtěžují obyvatele v blízkosti vinic i turisty. Nálety špačků se přitom konají pouze párkrát denně. „Není nutné mít děla puštěná celý den. Pokud se systém spustí ve správný okamžik, může ptáky vyplašit tak, že už se minimálně ten den znovu neobjeví,“ doplnila vedoucí projektu Eliška Vlachová Hutová. Výzkumu plašení špačků se na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT věnuje už druhý rok.

Novinku testovali výzkumníci z brněnské techniky v loňském roce ve vinařství Sonberk a Bořeticích na Břeclavsku. „Je to úžasná myšlenka, místo každoroční kanonády by v krajině zavládlo ticho. Je třeba ale ještě vychytat například zdroj napájení. Ne všude se dá systém napojit na elektrický kabel, variantou jsou solární panely,“ podělil se o první zkušenosti šéf sonberských vinohradů Roman Slouk.

Erika Řezníčková trpící svalovou dystrofií našla radost v malbě. Na kontě má už přes 350 obrazů.
Malovat pro druhé je větší zodpovědnost, říká malířka na vozíku z Hrušovan

Na zhruba čtyřiceti hektarech vinic tam chrání každoroční úrodu plynovými děly, dalším zvukovým přístrojem i s pomocí brigádníků z řad myslivců s flintami. „Někdy je to ale na zbláznění, než dojede na místo, hejno je pryč,“ poznamenal Slouk.

Nové zařízení by mohlo vinaře vyjít i levněji, než dosavadní komerční systémy. „Cena se pohybuje řádově v desítkách tisíc korun, naproti tomu například laserové plašiče vyjdou i na dvě stě padesát tisíc korun,“ spočítala Hutová.

Zájem z Francie

O systém už podle ní projevila zájem firma, která by ho chtěla vyrábět a prodávat. Vědcům se také ozvali zájemci z Francie, kteří by rádi kamery nasadili v Burgundsku. Tuzemští vinaři nad jeho využitím zatím váhají. „Obhospodařujeme na pět set padesát hektarů vinic, naše investice by byla mnohonásobně vyšší,“ zvažoval náklady marketingový a obchodní ředitel vinařství Lahofer z Dobšic na Znojemsku Daniel Smola.

Problém vinařů je také to, že špačci si na pravidelný zvuk děl zvykají. „Je to nesmírně inteligentní pták, takže si dokáže třeba na plynová děla zvyknout a rána už ho vůbec nevyplaší. Některá hejna sletí i několik desítek metrů před vinohradem, uniknou z hledáčku pozorovatele a na místo doskáčou,“ upozornila Vlachová Hutová i na úskalí ochranných sítí.

Vítěz elitní kategorie Václav Macháček z valtického vinařství Procházka. 17. Mistrovství ČR v řezu révy vinné ve vinicích společnosti Víno Blatel, Blatnice pod Svatým Antonínkem na Hodonínsku.
Zlaté nůžky míří do Valtic a Sedlece. Mistr v řezu révy je ve vinici den co den

Děla však plaší i jiná zvířata, obtěžují místní, kteří je musejí poslouchat celý den, kazí odpočinek turistům. „Málem jsem spadl z kola u Kobylí na Břeclavsku, jak jsem se lekl. Dělo vystřelilo jen pár metrů ode mě, to se opakovalo několikrát. Od vinohradů jsem upaloval hodně daleko,“ podělil se o zkušenost David Nejezchleba z brněnských Bohunic.

Plašičem přitom nemusí být jen dělo, ale třeba nahrávky dravců. „Plynová děla jsou náročná na obsluhu, musí se na noc vypínat, někdy schovávat a dělají opravdu velké rány. Snažili jsme se při testování volit akustické plašice, které vysílají různé signály, například i ultrazvukové, které jsou pro lidi neslyšitelné,“ jmenoval alternativy výzkumník Jiří Janoušek.

Naopak na zelený laser, o němž se v poslední době hovoří stále častěji, špačci podle vědců vůbec nereagují. Rizikem může být i porucha systému, která by z paprsku udělala i škodlivou zbraň mířící na zdraví lidí.

I přes nutnou prvotní investici do nového inteligentního zařízení odborníci z VUT věří, že se vinařům rychle vrátí. Menší vinaři si ho mohou podle nich pořídit dohromady a hlídat celé svahy najednou.