Veřejnost o ní neví. Jde o plastovou sochu z laminátu, která se dále pečlivě opracovávala a nastříkala, nikoliv o „bezcenný“ kus sádry, který by se vyhodil nebo po odlití skutečné sochy skončil v zapomnění. Byť shodou okolností a změnou politické garnitury na radnici k tomu nakonec došlo.

„Tehdejší vedení centrálního obvodu chtělo sochu ten původní originál, z něhož je odlita bronzová ‚Špinarka‘ využít. Chtěli ji vystavit někde v interiéru. Zato nové vedení ani nevědělo, že tato socha vůbec existuje,“ říká sochař a autor skulptur Věry Špinarové David Moješčík ve svém ateliéru v Janovicích na Frýdecko-Místecku.

Podotýká, že původní originál dělal takový, jaký je, tak trochu na přání samotné zpěvačky.

„V jedné ze svých písní paní Věra přeci zpívala: ‚Chtěla bych být jednou celá bílá, jako Jawa dvě stě padesát…‘. Tak jsem jí to splnil,“ míní umělec, jenž původně zvažoval, že bílá bude i socha, která dnes stojí v Husově sadu.

Nakonec si to ale rozmyslel. „Tuto bílou sochu viděl i pan Pavlík a s ní také souhlasil. Možná proto se od bronzové sochy posléze distancoval, protože bronz vypadá povrchově trochu jinak,“ pouští se Moješčík do spekulací, které spustily nekonečný kolotoč dis- kusí o podobě sochy i „kampaň“ radnice za její odstranění.

RADNICE SOCHU NEŘEŠÍ

Jaká je tedy budoucnost bílé sochy? „Využití laminátové sochy jsme prozatím neřešili. Můžeme to téma otevřít, ale prioritní je pro nás teď vyřešit situaci s exteriérovou sochou z bronzu,“ říká radní Moravské Ostravy a Přívozu pro architekturu a veřejný prostor Lukáš Jansa.

„Skutečnost, že existuje laminátová socha, jsme zjistili až při pozdějším pročítání smlouvy. A jestli je teď cena, když jsou v ní dvě sochy, adekvátní? Nejsem znalec oboru umění, abych to dokázal posoudit,“ vrací se Jansa k jedné z věcí, které byly některými lidmi vedle vzhledu zpochybňovány.

JAKO MUŽ SE ŽELEZNOU MASKOU

S nadsázkou lze říct, že laminátová socha Věry Špinarové má podobný osud jako kdysi v 17. století ve Francii muž z královské rodiny (z něhož legenda o třech mušketýrech udělala bratra krále), kterého s železnou maskou na tváři nechali vsadit do vězení s vírou, že na něj svět zapomene. Také socha je na tom podobně, nejspíš obalená bublinkovou fólií a její „tvář“ téměř nikdo nikdy neviděl.

„Když jsem ji naposledy viděl já, byla uložena v podzemí pod moravskoostravskou radnicí a střežena v trezoru,“ vybavuje si David Moješčík. „Ležela tam hned vedle pytle s hlasovacími lístky,“ vzpomíná na předvolební období, které si patrně bude pamatovat do konce života.

Socha je podle informací Deníku pod radnicí ukryta dodnes.

Slavnostní odhalení sochy Věry Špinarové v Ostravě:

Sochy Davida Mojesčíka:

K TÉMATU

Bronzová socha: co je nového?
Nynější vedení moravskoostravské radnice si dalo za jeden z prvních cílů vyřešení situace ohledně některými nechtěné sochy v Husově sadu. Rok po volbách se s ní však stále ještě nic nestalo. „Čekáme na podpis nové smlouvy pana Moješčíka, kterou jsme mu poslali tento týden,“ říká radní Jansa, podle něhož jde asi o třetí verzi smlouvy, zohledňující požadavky samotného sochaře. Původní smlouva totiž obvodu neumožňovala se sochou jakkoliv nakládat. Ta nová má obvodu umožnit bronzovou Věru odstranit. „Jakmile bude podepsáno, začneme jednat s aukční síní, která by ji vydražila. Ty máme nyní vytipované čtyři,“ vysvětluje Jansa. Sochař Moješčík podotýká, že dohoda se skutečně blíží k cíli, a to mimo jiné proto, že navrhl obě sochy laminátovou i bronzovou řešit ve smlouvách odděleně. S tím ale zase podle nejnovějších informací nesouhlasí radnice. „Přijde nám logické, že když smlouva vznikla na dvě sochy, tak se dvěma bude počítat i nyní. V pondělí o tom budeme jednat,“ říká Lukáš Jansa. Parodie tak stále nekončí.

Sochař Moješčík: Předražená Špinarová? Sochy jsem dělal v přepočtu za 20 tisíc hrubého!


Hrozí do budoucna, že se i tato bílá socha stane předmětem tahanic, sporů a zbytečných diskusí?
V licenční smlouvě, kterou mám uzavřenou s městským obvodem a která vychází z autorského zákona, se píše, že s ní obvod nesmí svévolně nakládat. To platí pro obě sochy. A proto bych byl nerad, pokud by se i s bílou sochou něco dělo. Není totiž dodělaná nemá podstavec ani ukotvení. Nechci, aby jednou tu sochu někdo dodělal, postavil někde ke koši nebo lavičce, a až by na někoho spadla, abych byl součástí tahanic, kdo za to může.

Jak vidíte její budoucí využití?
Obávám se, že čistě teoreticky by radnice sochu mohla zkusit prodat, a potenciálně i se ziskem. To mi přijde na hlavu, když smlouvu a částku tehdy kritizovala. Proto chci, aby se o soše vědělo.

Povězte, vedení moravskoostravské radnice skutečně nevědělo, že má druhou sochu?
Pan radní Jansa je právník a tvrdí, že autorskému právu rozumí, ale když si smlouvu četl, tak ani nevěděl, že jsou sochy dvě, a že ji dokonce mají na radnici.

Jak se tváříte na názory, že zakázka byla předražená?
Smlouva s částkou kolem šesti set tisíc byla za obě díla. Takže jsem sochy v podstatě dělal za dvacet tisíc hrubého měsíčně, a někdo bude cenu zpochybňovat? Kolegové mi naopak vyčítají, že cena byla abnormálně nízká. A níž už jsem opravdu jít nemohl.

Co názory politiků, že smlouva s vámi byla pro radnici krajně nevýhodná?
Smlouva vycházela z původní smlouvy na Levitaci, kterou jsem uzavřel před více než deseti lety s městem. V podstatě jsem ji převedl na Špinarovou. Magistrát mi tehdy dal návrh smlouvy a řekl, že je to standardní smlouva. Tak vyšší instance mi ji navrhla, a nižší teď řekne, že je krajně nevýhodná? Jak komické!

Zaznívají i názory, že socha se zpěvačce nepodobá. To jste ale opakovaně odmítl…
Na přání pana Pavlíka jsem sochu tvořil z pozdější etapy zpěvaččina života. A pokud obvod nebo kdokoliv jiný tvrdí, že socha je špatná, tak bych doporučil zaměřit se nejprve na skutečně špatné sochy, kterých je po Ostravě několik desítek. Vznikly v rámci různých sympozií a následně byly někam umístěny. Ať nejprve odstraní tyto sochy.

Můžete uvést konkrétní příklad?
Podivně umístěná a v kombinaci s danou lokalitou i zvláštních proporcí je třeba socha obelisku u městské nemocnice, kam, mimochodem, chtějí umístit Janáčka. Mimochodem, i ten je ve dvou provedeních.