Co vás jako památkáře nyní čeká?
V příštích dnech se tam musí objevit kolegové, kteří zjistí, co ze srubů zbylo. Následně začneme jednat s majitelem a dohodnout další postup. Zatím netušíme, jak rozsáhlé jsou škody. Podle fotografií se ale zdá, že jsou fatální. Proč se tak stalo musí ukázat vyšetřování.

Jaký může být další postup?
To je nyní velmi předčasné říkat. Ale obecně mohou být dvě varianty. Jednou z nich je možnost prohlásit památku za zaniklou. Pokud bude vůle, tak se může jednat o realizaci repliky. Ale to je akademická debata, nakolik dělat repliky či nikoliv.

Jsou jednání o obnově památek snadná?
Jednoduché to není. Je před námi hodně práce. Nejen vymyslet co, ale také diplomaticky vyjednat jak.

Vznikla požárem velká škoda? Přeci jen se jednalo o poměrně nové domy.
Přesně tak, domy pocházely z 30. let minulého století. Vyčíslovat nějakou materiální nebo historickou hodnotu je vždy poměrně diskutabilní. Oba sruby měly svůj význam v ojedinělosti své konstrukce, kdy na zděném jádru byly dřevěné prvky. Je potřeba přihlédnout také k tomu, že se jedná o srubový areál, takže je možné jej srovnat s Pustevnami. To, že se nejedná o solitérní záležitost je také unikátní. Není možné opomenout ani historické souvislost, především jednání s lordem Runcimanem (Walter Runciman se Na tokáni setkal v rámci předmnichovského jednání s henleinovskou šlechtou z Čech a Moravy – pozn.red.).

Pro památkáře a historiky to ale není první podobný případ, kdy v posledních letech oheň zničil nějakou památku. Je to tak?
Z těch známých předloni shořel zámek Mstišov na Teplicku. A letos tyto sruby, kdy jsme přišli o další památku, která nenahraditelně zmizela.

Děláte jako památkáři pravidelné dozory?
Ty se dělají tehdy, pokud se s danou památkou nějak hýbe a dělají se úpravy. Pokud je památka ve stále stejném stavu, tak se kontrolní dny nedělají. Navíc tyto sruby byly v dobrém stavu.