Letošního ročníku Stardance se zúčastníte v jiné roli než doposud, a to jako tanečník. Je to pro vás nová výzva?
Ve Stardance už jsem třikrát tančil, s manželkou dokonce společně v první řadě soutěže před sedmnácti lety. To byly naše děti ještě malé. No a když jsem ve Stardance potřetí vystupoval v roli tanečníka, řekl jsem si, že už stačilo. Takže jsem pak měl velkou radost, když mi nabídli místo v porotě. Je to podle mě takový vrchol ocenění, že daný člověk skutečně něco umí a dělá to dobře. V této roli jsem byl spokojený, byla mi velmi příjemná. Ani jsem si nemyslel, že bych v soutěži ještě někdy tančil. No a když mi z produkce zavolali, zda bych ve Stardance vystoupil jako tanečník, myslel jsem si, že je to skrytá kamera a nějaká legrace.
Tak jste nabídku odmítl, nebo jaký měla situace vývoj?
Poprvé jsem s díky odmítl. Pak jsem o nabídce začal přemýšlet, řekl o ní doma a tam moje manželka pronesla památnou větu, že by to nebylo špatné, protože by tam alespoň tančil někdo starý. Ve slabé chvilce na dovolené v Itálii jsem nabídku přijal, a pak si ji půl roku vyčítal. Říkal jsem si, že jsem se asi úplně zbláznil. Teď jsem ale kupodivu šťastný, protože si připadám trochu jako kluk, který si tančí životem. Mám báječnou taneční partnerku, se kterou je velká legrace, myslím, že jsme si navzájem sedli. Je to ale velká dřina, všechno mě bolí, ale baví mě to, a to je hezké.
Byl to z hlediska přípravy velký šok, naskočit najednou znovu do soutěžního tempa?
Mám to štěstí, že stále trénuji páry, takže se trochu hýbu pořád. Věděl jsem, co se ode mě bude očekávat, takže jsem se zhruba rok dopředu připravoval. Stoprocentně se ale na takovou dřinu nepřipravíte nikdy, protože profesionál je tam od toho, aby amatérovi pomohl. Jinými slovy ho trochu nadnášíte, vedete parketem. To je právě velmi náročné a já už na to zapomněl. Ale když si vše takzvaně sedne, když ten pořad máte rádi stejně jako já a těšíte se na něj, máte štěstí na partnerku, která vás nerozčiluje, rozumíte si a máte cíl, překonáte všechno. A že je to v přímém přenosu velký fičák.
Jak vám zatím klape spolupráce s vaší taneční partnerkou, herečkou Ivanou Chýlkovou?
Vždy je to cesta, která má cíl a důležité je nemít svoje vlastní představy. Představa musí teprve vznikat. Dostanete někoho a musíte si uvědomit, že jste v soutěži od toho, abyste z amatérského tanečníka dostal maximum. Musíte se na něj napojit, vnímat jeho přednosti, pocity a energii. No a poté se z něj snažit dostat to nejlepší. Je potřeba se snažit celou koncepci vytvářet pro druhého, protože každý člověk má nějakou přednost. Ať už verbální nebo neverbální, hudební nebo pohybovou, případně schopnost se rychle naučit choreografie, každý člověk má nějakou přednost a je potřeba ji využít. Stardance je jasným důkazem toho, že někdo má talentu víc a někdo zase méně, ale každý nějaký má. Našim úkolem je tento talent hledat, takže jej hledám. Nic jsem od toho nečekal a jsem mile překvapený, protože se paní Ivana rychle učí kroky, ve standardních tancích má hezký pohyb. Myslím, že to bude fajn, nazval bych náš projev nonšalantním.
Prozradíte, kdo je vašim favoritem na vítězství letošního ročníku Stardance?
Myslím, že se diváci mají na co těšit. Svou práci už dělám nějaký ten pátek, ale tím, že mám teď možnost páry denně potkávat, jsem přesvědčený, že se sešla mimořádně pracovitá skupina. Tím, že jsou v letošním ročníku i sportovci, očekávám určitý drajv a soutěž. Všichni se přetrhnou, aby to byla skvělá podívaná. Cítím velmi dobré výkony a také cítím, že jsou ve Stardance letos lidé, kteří mají na to, aby předvedli kvalitní věci. Zároveň máme skvělé profesionály, kteří naopak naučí amatéry, jak dobře tančit. Tipl bych si, že tato řada bude jedna z těch nejlepších a pokud ne, budu překvapený. Favorita ale asi nemám, protože je to velmi zrádné. Počáteční favorit soutěž většinou nikdy nevyhraje. Musí to přijít postupně. Na to je opravdu velmi brzy. Takové to nadšení z prvního dílu, že je někdo dobrý, divák určitě vnímá, ale většinou to nedopadne úplně nejlépe. Daleko lepší je, když má pár v průběhu soutěže co nabídnout, je zábavný, dokáže se zlepšovat nebo z něj srší dobrá nálada. Favorita tedy zatím nemám.
