Belhajícího nemohoucího staříka však nečekejte. Věk by panu Miroslavovi, který neztrácí ani zrnko ze své vyhlášené dobré nálady, hádal jen málokdo. „To je hrozně fajn pán, milej, zábavnej,“ říká jeden z návštěvníků restaurace.

„Jo, k dědovi si rád vždycky někdo přisedne, hezky se s ním povídá, všechno si pamatuje, brýle potřebuje teprve chvíli a nyní ho malinko začíná zlobit sluch,“ přidává slova obdivu obsluhující Jiřka, kterou prý k seniorovi váže hodně vzdálené příbuzenské pouto. „Není vybíravý, sní skoro všechno,“ říká na jeho adresu. „No všechno nesním, rýžovou kaši by do mě nikdo nedostal. A rýži taky celkově nemusím. Ale miluju zdejší páteční držkovou polívku,“ přiznává se pan Miroslav. „Má své místo, tam nesmíme nechat nikoho jiného sednout, je zvyklý mít připravený příbor,“ doplňuje obsluhující Jiřka s úsměvem.

Z oslavy 100. narozenin Emílie Jursíkové v restauraci Na Závisti ve Veltrusech
OBRAZEM: Sté narozeniny oslavila tancem. Ženě z Veltrus přišly popřát vrstevnice

Miroslav Nový se narodil 14. září 1922, s rodiči žil na hospodářství v Horosedlech nedaleko Strakonic. „Datum mého narození není šťastný,“ říká. Na udivený pohled se usměje a říká, že čtrnáctého září umřel prezident Masaryk a to byl prý jediný pořádný prezident naší republiky.

„Žádný další už mu nesahal ani po kotníky,“ trvá si svém Miroslav.

Jak se dostal do Stříbra? Vlakem

101letý senior je známý svým smyslem pro humor. Na otázku Deníku: „Jak jste se dostal do Stříbra (myšleno proč ho cesty osudu zavedly právě sem)?“ se senior rozřehtal na celé kolo, šibalsky mrkl a odpověděl: „No přeci vlakem.“

Až po dlouhé chvíli zvážněl a rozpovídal se. Vyrůstal společně se svými třemi sourozenci, rodina měla hospodářství. Po válce celá rodina opustila Horosedly a přestěhovala se v rámci osídlování pohraničí do Slavic, kde získala rovněž hospodářství. Ve Slavicích potkal svoji velkou lásku a poté, co se oženil, odstěhoval se s manželkou Helenou do Háje u Duchcova. Dostali zde byt a Miroslav pracoval jako údržbář na šachtě. Zanedlouho však onemocněl jeho otec a novomanželé se vrátili zpět na Tachovsko, chvíli pomáhali na statku a později mladý muž začal pracovat v STS Stříbro (dnešní OK Záchlumí).

Miroslav Nový se Stříbra nedávno oslavil 101. narozeniny, těší se dobrému zdraví, má spoustu přátel a stále dobrou náladu.Miroslav Nový se Stříbra nedávno oslavil 101. narozeniny, těší se dobrému zdraví, má spoustu přátel a stále dobrou náladuZdroj: Deník/Monika Šavlová

Nakonec mladí manželé zakotvili v bytě ve Stříbře a pan Miroslav postupně pracoval v různých profesích. Coby vyučeného strojního zámečníka si ho firma považovala.

S manželkou zplodili dva syny, první bohužel v 18ti letech zemřel, druhý žije dodnes v Klatovech. Dnes je dvojnásobným dědou, trojnásobným pradědou a prozatím jedinému prapravnoučkovi je 18 měsíců. „Jezdím spíš já za rodinou než oni sem,“ říká. Po smrti manželky, se kterou žil 54 let, žil dalších 16 let s přítelkyní Zdeňkou, jejíž příjemní bylo shodou okolností také Nová. A kamarádku do nepohody má pan Miroslav i nyní.

Petr Hašek s pleteným dárkem
Krev daroval dvěstěkrát. Superdárce z Mladé Boleslavi byl naposledy na odběru

Televizi vitální senior příliš nesleduje. „Čím více programů, tím horší pořady,“ durdí se. Zajímá ho tak akorát tenis a hokej. Zato ale miluje luštění křížovek. „Jen ta písmenka jsou u křížovek skutečně malá, tak si na to musím brát lupu,“ vysvětluje s tím, že osmisměrky nebo sudoku ho ale nebaví.

Nepříjemné vzpomínky

Nerad vzpomíná na rok 1967, kdy se narodil podruhé. Spadl tehdy z velké výšky při montáži mostového jeřábu. „Měl jsem zlomeninu spodiny lebeční, to prý mnoho lidí nepřežije,“ vrací se do minulosti. Jak se vše seběhlo si nepamatuje, probral se až v nemocnici, kdy kromě zmíněné zlomeniny měl polámaných také několik žeber, ruku a prasklý ušní bubínek.

„Kouřil jsem dvacet let, ale pak jsem s tím sekl,“ říká o svém životním stylu. Alkoholu prý nikdy příliš neholdoval, kořalku nepil téměř nikdy, ale malé pivo k jídlu má rád téměř po celý život. A dvě kafíčka denně prý jsou také běžné. Zlobí ho prý trochu záda, která měl také operovaná, koleno a kýla, k chůzi používá spíš pro svoji jistotu než potřebu hůl.

Recept na dlouhý život nemá, ale dobrou náladou a veselou myslí se nic nezkazí.