Zdroj: DeníkJak se dostat do práce? Dlouholetá starostka Jasenné nedaleko Jaroměře Jitka Slezáková jezdí do obecního úřadu na kole. „To je tady můj jediný dopravní prostředek,“ usmívá se. A pak ukazuje, jak moc se tvář vesnice změnila. „Národní výbor sídlil v chaloupce se suchým záchodem, místo vodovodu byla jen pumpa. Styděla jsem se tam brát návštěvy,“ vypráví.

Nový obecní úřad vznikl ze starého statku. Několik prázdných hospodářských budov naproti úřadu zbourali a vznikla prostorná náves se školou, parkem, kostelem i rybníčkem. „Pěkně se nám to tu otevřelo,“ ukazuje na rozlehlé prostranství. Z obce táhnoucí se přes čtyři kilometry podél silnice, bez vodovodu a kanalizace za jejího vedení vznikla malebná česká vesnice.

Neměla zkušenosti, přesto ji zvolili

V době sametové revoluce pobývala na mateřské dovolené s čtyřletou dcerou a ani ne dvouletým synem. Bylo jí 27 let. Tehdy za ní přišli lidé z Občanského fóra a říkali, aby s nimi šla na kandidátku. Dali ji dokonce na první místo a v komunálních volbách dostala nejvíce hlasů. „Nechápala jsem to. Stále jsem se rozmýšlela, zda do toho jít, když mám tak malé děti,“ vzpomíná. Pak jí ale vyšli vstříc ve školce a vzali syna i přes jeho nízký věk.

Alena Veličková je starostkou obce Horní Újezd na Olomoucku už 33 let.
Třiatřicet let starostkou. Lidem nechte dveře otevřené, radí Alena Veličková

S politikou neměla žádné zkušenosti. Ostatně se správou obce v demokratickém režimu neměl v roce 1990 zkušenost nikdo. „Bývalý předseda národního výboru mi jen ukázal, jak se vedou hasiči a jak se dělá hasičská inventura. Ostatní jsme se učili za pochodu,“ směje se Slezáková. Do změny režimu živelně přicházely restituce, lidé se hlásili o majetek a dohledávali podklady u nich na úřadě.

Zatímco mnohé obce svůj majetek rozprodávaly, a látaly tak díry v rozpočtu, Jasenná objekty a pozemky kupovala. Třeba obchod naproti radnici, z něhož chtěla Jednota udělat sklad. Nebo nepoužívané domy pro obecní byty. „Snažila jsem se všechny strategické budovy kupovat, abychom s nimi mohli nakládat. Aby tu měli lidé obchod, školku, školu, byty, hospodu. Zvykla jsem si pečovat o obecní majetek jako o vlastní a vše mít v pořádku,“ vysvětluje.

Starostou byl i její dědeček

Místní její přístup oceňují, loni začala už deváté funkční období. Také v posledních volbách získala nejvíce hlasů. „Zase to tak vyšlo. Každý rok se přitom snažíme mít dvakrát víc kandidátů, než je členů zastupitelstva, aby bylo z čeho vybírat. Chodíme oslovovat lidi, kteří by byli pro obec prospěšní,“ říká.

Zdroj: Deník/Zuzana Hronová

Na dotaz, jak si vysvětluje svoji popularitu, s úsměvem krčí rameny: „Asi se tady lidem dobře žije a vědí, že mám Jasennou ráda a snažím se pro ni dělat to nejlepší.“ To podle ní obnáší rovnoměrně se starat o dolní i horní část obce, o všechny generace i zájmové spolky a usilovat o dobré vztahy mezi lidmi. Starostování má trochu i v genech. Ve 40. letech vedl Jasennou její dědeček.

Když po revoluci na radnici začínala, měli tu pouze psací stroj. První počítač si pořídili v roce 1994 a dělila se o něj s účetní. „Doba šla dopředu, máme moderní zařízení, datové schránky, hodně věcí se digitalizovalo,“ srovnává. Přesto je starostování podle ní dnes náročnější. Narostla byrokracie a všechny procesy jsou přísnější.

Titul Nejzasloužilejší starosta Česka získal letos Jiří Kučera z Úhřetické Lhoty na Pardubicku:

Nejdéle sloužící starosty a starostky Česka a jednotlivých krajů ocenili na konferenci Sdružení místních samospráv ve Zlíně
Matadoři vedou obce i 33 let. Nejdéle sloužící starosta je z Úhřetické Lhoty

A jak starostku vnímají místní? „Občané vidí, že svá nejlepší léta zasvětila jim a obci, a všechnu tu práci, která za ní je. Oceňují i její vstřícnost a zodpovědnost,“ míní někdejší dlouholetý kronikář Jasenné Jiří Uhlíř.

Když má říct, jak se Jasenná za jejího vedení změnila, vyjmenovává: „Zlepšilo se tu životní prostředí, rozmnožila obecní majetek, zasadila se o vybudování vodovodu, kanalizace, chodníků, udržela a nechala opravit obchod, kulturní dům, restauraci, poštu, knihovnu či kostel. Důležité je, že se snaží i o dobré mezilidské vztahy a sousedskou soudržnost napříč generacemi.“

Starostka Jitka Slezáková v roce 2013Starostka Jitka Slezáková v roce 2013Zdroj: se svolením Jiřího Uhlíře

Podle Slezákové je tento dlouhý seznam dán i tím, že se nemusí v úřadu rozkoukávat jako noví starostové. „Co mi ale vadí, když něco funguje, je to zajeté a někdo to začne seshora od stolu měnit k horšímu. Třeba změn vyhlášek je opravdu hodně a všechny vstřebat dá práci,“ míní.

Počet obyvatel Jasenné stoupá a věkový průměr činí čtyřicet let. „Žijí tu mladé rodiny, kupují domky, školka i škola jsou stále plné,“ pochvaluje si.

Výhodná je také poloha obce: půlhodinu autem do Hradce Králové, deset minut do Jaroměře.

Hledá se následník

Stále se nenašel nikdo mladší, komu by funkci předala. „Já řeším všechno. Připravuji výběrová řízení, smlouvy o dílo, kupní smlouvy, žádám o dotace. Potřebovala bych někoho zaškolit, ale nikdo se do toho nehrne,“ přemítá. Po komunálních volbách 2026 nastoupí do starobního důchodu.

V zastupitelstvu prý klidně ještě bude, ale nového starostu potřebuje nutně najít. Dlouhých 33 let ve funkci vydržela prý i proto, že měla vždy štěstí na zastupitele. „Jsme tu dobrá parta, nehádáme se a snažíme se posouvat obec dopředu. Pak to člověka hnedka víc baví,“ konstatuje spokojeně.

Zdroj: DeníkKdyž poprvé vešli hlavním vchodem do budovy radnice či obecního úřadu, bylo to krátce po sametové revoluci a jim leckdy bylo jen dvacet či pětadvacet let. Ve funkci starosty či starostky jsou ale dodnes. Jaké to je, šéfovat obci dlouhé roky? Co se jim povedlo, a co je naopak nejvíce trápí? Dozvíte se v novém seriálu Deníku. Deník ve spolupráci se Sdružením místních samospráv ČR (SMS ČR) připravil podzimní seriál s názvem Nejdéle sloužící starostové.