Příkladem podle starostů špatného fungování samosprávy je umisťování dopravních značek. „Navrhneme, že na křižovatce potřebujeme značku stop. Musí to ale schválit magistrátní odbor dopravy, kde žádosti leží třeba tři roky. Mělo by to fungovat naopak. Informovali bychom magistrát a pokud by úředníci neshledali žádný problém, jen by značku zaevidovali,“ nastínil starolískovecký starosta Vladan Krásný.

Kvůli malým pravomocím mají podle líšeňského starosty Břetislava Štefana městské části problémy i s veřejným osvětlením. „Zajišťuje ho městská firma Technické sítě. Když něco požadujeme, často její zástupci řeknou, že nemají peníze. Systém pak selhává. Peníze by měly dostat městské části a investovat podle svého,“ uvedl Štefan
Co chtějí starostové• Rozhodovat o umístění dopravních značek
• Větší volnost při žádání o dotace
• Správu veřejného osvětlení
• Více peněz na plnění pravomocí
Podle náměstka primátora Petra Hladíka představitelé města pravomoci městským částem zvětšují. „Souhlasím s tím, že by jich měly mít více. V tomto volebním období jsme jim svěřili do správy účelové komunikace. V záři budeme na zastupitelstvu hlasovat o tom, že městským částem svěříme údržbu zeleně,“ slíbil Hladík.
Starostové ovšem upozorňují, že dostali cesty a chodníky, ale ne dost peněz na jejich údržbu. „Na opravy potřebujeme asi dvanáct milionů korun. První rok jsme dostali šest set tisíc korun a pak už jen dvě stě tisíc. Z toho opravíme tak jednu díru,“ postěžoval si starosta Krásný.
S problémy se potýkají podle řečkovického starosty Marka Viskota i při získávání peněz z grantů. „Musíme žádat radu Brna o povolení přihlásit se o dotaci i od kraje, které bývají jen v řádu statisíců,“ podotkl Viskot.
Podle politologa Michala Pinka je přidělení pravomocí městským částem záležitost hledání kompromisu mezi akceschopností a fungováním založeným na dohodě, které je blíže lidem. „V prvním případě by neměly mít pravomoci žádné. Z hlediska druhé možnosti je současné administrativní dělení považovat za vhodné,“ uvedl politolog.
