Kteří vzácní živočichové žijí pouze na jižní Moravě?
Z nejzajímavějších druhů můžu jmenovat kobylku ságu. S asi deseti centimetry je jeden z největších druhů hmyzu v Evropě. Dokáže ulovit i kudlanku nábožnou. Napadá mě také mravenec lužní. Nejhojnější je na Soutoku Moravy a Dyje. Žije ve stromových dutinách. Na tohoto mravence jsou pak vázané dva druhy vzácných vosiček kutilek.

Jsou někteří z podobných tvorů v kraji nebezpeční?
Pro alergika může být smrtelně nebezpečná i včela. V České republice ale neexistuje žádný druh, který by člověku za normálních okolností mohl ublížit kromě běžných lapálií, jež za pár minut nebo hodin odezní. Rozhodně nezpůsobí smrt nebo závažné zdravotní potíže.

V zahraničí se ale takové druhy vyskytují. Jsou u nás podmínky, aby tady mohly přežít?
Máme horká léta, která už připomínají skoro tropické podmínky, ale zimy jsou pořád chladné a nebezpečné tropické druhy je nevydrží.

Objevují se na jihu Moravy i nové druhy členovců?
Příkladem jsou třeba pavouci křižák pruhovaný nebo zápřednice jedovatá. To jsou výrazné druhy, kterých si člověk všimne snadno. A přibývají i další, dost často z jiných částí světa. Uchytí se právě díky oteplení.

Můžete nějaké zajímavé jmenovat?
Třeba ploštice vroubenka americká, která je na jižní Moravě už běžná. Pak slunéčko východní, což je taková asijská beruška. Nebo už na Pálavě hojně zastoupená kutilka mexická.

Kudlanka nábožná bývala před lety také málo vídaným druhem, jak to s ní vypadá dnes?
V osmdesátých letech se na kudlanky jezdilo jen na Pálavu, protože nikde jinde nebyly. Dneska už jsou plošně ve všech vhodných biotopech po celé jižní Moravě. Zaznamenány byly už i na severu Moravy nebo ve východních Čechách.

A co půlmetrová žížala Allolobophora hrabei?
Vyskytuje se tady už desítky tisíc let. Žije v hloubkách, takže oteplení na ni takový vliv asi nemá.

Kdo je Pavel Dedek

Narodil se v roce 1981 v Kroměříži, nyní žije v Mikulově. Je svobodný a bezdětný.

Vystudoval Tauferovu střední školu veterinární v Kroměříži a pak Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.

Pracuje jako zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava. Věnuje se především entomologii, ekologii a evoluční biologii.

Ve volném čase ho baví historie a filmy, rád chodí na pivo.

Jak je výjimečná?
Žije jen ve střední Evropě. V Rakousku, Maďarsku, na Slovensku, všude její populace výrazně poklesla. U nás jinde než na jihu Moravy není. Nejpočetnější zastou- pení má na Pouzdřanské stepi. Vyhovují jí zdupaná místa, která vznikala hlavně s pastvou. Proto jsme na Stolovou horu vrátili pastvu koní.

Co je hlavním důvodem obměny živočišných druhů na jihu Moravy?
Nynější problém je sucho, úbytek vody, neschopnost krajiny vodu zadržet. Ubývají druhy vázané na vodní plochy, na mokřady.

Proto jste nedávno na Pálavě hloubili tůně a upravili také národní přírodní památku Pastvisko u Lednice na Břeclavsku?
V druhém případě je efekt podstatně větší, než u bodových tůní. Jen jejich hloubením problémy se suchem nevyřešíme. Za rok jsou některé suché. Napravit to může jen změna způsobu hospodaření s naší krajinou.

V posledních letech ubývají také staré stromy, kde žili vzácní brouci, kteří z přírody mizí.
Fauna vázaná na staré stromy patří mezi nejohroženější skupiny živočichů v Evropě. Z mnoha částí republiky vymizeli velcí brouci jako roháč obecný nebo tesařík obrovský. Druhů, o které jsme definitivně přišli nebo kterým stejný osud hrozí v blízké budoucnosti, jsou stovky.

Co to způsobilo?
Problém vznikl kvůli nedostatku starých a hlavně osluněných stromů, na něž jsou nejvzácnější druhy vázané. Asi před sto lety se změnil přístup lesníků k hospodaření. Nyní máme poslední zbytky světlých lesů v hodonínské Dúbravě. Když zlikvidujeme starý strom, už ho zpátky nevrátíme. Pokud vysadíme nový, čekáme dalších sto let, než se stane atraktivním pro druhy, které jsou na staré stromy vázané.

Jaké vzácné druhy hmyzu v hodonínské Dúbravě žijí ?
Je tam poslední populace krásného motýla okáče jílkového v České republice. Dříve žil i v Milovickém lese, ale odtud ho vyhnalo zhoustnutí lesa.

Jak ochránci přírody vycházejí s lesníky?
V některých ohledech táhneme za společný provaz a snažíme se navzájem vycházet vstříc. V národní přírodní rezervaci Děvín jsme se domluvili s lesníky a snažíme se prosvětlovat tamní oblast, což je situace, kterou potřebujeme. Ale ne všude je situace tak ideální jako na Děvíně. Často jsou naše pohledy tak rozdílné, že se kompromis dělá těžko.

Je reálné, že se stane hmyz potravou budoucnosti?
Jeho potenciál jako potraviny je obrovský. V některých krajinách hmyz konzumují už dlouho. Když mi hejno sarančí sežere přírodu, já sežeru saranče. To jsou situace, kdy lidé nemají moc na výběr. Ale třeba i v Americe jednou za sedmnáct let pořádají cikádí festivaly. Nabízí tam mimo jiné i opékané cikády nebo obalované karamelem. Není na škodu, když s tím začneme trochu koketovat.