Jeden z důležitých dokumentů projednávali v Nových Heřminovech vedení obce, zástupci investora, ministerští úředníci, veřejnost i odpůrci z Hnutí Duha Jeseníky.

„Předpokladem je, že dokument projde i přes připomínkové řízení všech dotčených subjektů, protože se v Česku ještě nestalo, že by podobná dokumentace neprošla. My si přece s přírodou umíme poradit vždycky,“ hodnotil setkání s trpkostí starosta Radek Sijka.

Přehrada by se v obci měla začít stavět v roce 2015, alespoň takovou představu má státní podnik Povodí Odry jakožto oznamovatel stavby. „Je tu ale spousta nevyřešených otázek, jako je třeba obchvat obce, o kterém dodnes nechce nikdo slyšet. Jak to s ním bude, kdy bude a v jakém rozsahu realizován, to je zahaleno tajemstvím,“ uvedl starosta Sijka.

Bez obchvatu není podle starosty výstavba přehrady vůbec možná. Stávající silnice I/45, vedoucí z vnitrozemí přes Krnov až k polským hranicím, musí být určitě nahrazena zcela novou komunikací. „Jinak by nefungovalo spojení mezi Bruntálem a Krnovem. Zatím nemáme žádnou informaci, která by potvrzovala jakékoliv podrobnosti,“ konstatoval Sijka.

Podle současného stavu by se měla nejprve vybudovat jednotlivá opatření na toku řeky Opavy, a až potom by měl investor začít se samotnou stavbou přehrady v Nových Heřminovech. Investor by mohl například na začátku vybudovat jez v Kunově nebo poldr v Branticích, a až nakonec by mohl stavět hráz a provádět doprovodná opatření v Heřminovech.

„Určitě to bude otázka financí, v současnosti není stát natolik dajný, aby mohl rozhazovat miliardy,“ doplnil starosta.

Pět let starý údaj hovoří o investici do malé varianty přehrady ve výši nejméně osmi a půl miliardy, do částky však není započítán obchvat, ani vyvolané investice. Osm a půl miliardy připadá starostovi Sijkovi jako nákladová částka silně podhodnocená.

Obyvatelé nádrž odmítají

Jak Vítězslava Erbenová, předsedkyně občanského sdružení Obava Nové Heřminovy, tak i obyvatelka obce Jiřina Záňová (na fotografii v první řadě druhá zleva) se domnívají, že by jakákoliv varianta přehrady v obci byla jen přehnaně předraženou zbytečností.

Po jednání adresovala Vítězslava Erbenová ministerstvu životního prostředí dopis, v němž shrnuje výhrady k objektivitě dokumentace. Zpracovatelé prý pozapomněli vyhodnotit veškeré vlivy stavby na životní prostředí v oblasti. „Hodnocení socioekonomických důsledků záměru dokumentace je velmi povrchní. Chybí sociologický průzkum místních obyvatel,“ řekla Vítězslava Erbenová.

Předsedkyně ministerským sděluje, že jsou Nové Heřminovy zatím jednou z mála prosperujících obcí v jinak hospodářsky slabém bruntálském regionu. „Mladí a vzdělanější lidé si uvědomují, že život v Nových Heřminovech nemá perspektivu a snad již odcházejí. Tak obec ztrácí na své dosavadní vitalitě,“ prohlásila Erbenová.

Zároveň uvažovala, zda při vzniku dokumentace záměrně Povodí Odry nevytvořilo neobjektivní podmínky pro hodnocení vlivu výstavby přehrady na životní prostředí, a účelově nezúžilo výběr možných řešení protipovodňové ochrany okolo řeky Opavy. „Podstatné ale je, že všechny tyto vlivy a kompenzace by nemusely vůbec existovat, kdyby za jedinou variantu nebyla považována přehrada, ať už malá nebo velká,“ vzkázala ministerským úředníkům Erbenová.

Tatínek Jiřiny Záňové byl dřívějším starostou Nových Heřminov, a vždy bojoval proti výstavbě přehrady. „Jak vnímáme stavbu přehrady my místní? Já jsem jen ráda, že se toho táta nedožil, i když bydlíme v té části obce, která zatopena nebude,“ vyjádřila se Jiřina Záňová. Uvedla, má už tak nemocnou maminku, že ji blížící se strašák přehrady více netrápí.

V obci Záňová odmalička vyrůstala. Jaké by měla přehrada dopady na život v obci, neumí předpovědět. „Záleží na tom, jak se události vyvinou, zda v přehradě, pokud ji nakonec prosadí, bude stojatá voda, abychom tu neměli komáry. Zatím jsme spokojení se životem v obci, ale to jen proto, že tu žádná přehrada nestojí,“ uvedla Záňová.

Stále věří, že žádná vodní nádrž v obci nebude. Jen si všimla, že když se dotčeným obyvatelům vyplácí velké peníze jako náhrada za jejich nemovitosti, vzniká mezi lidmi obrovská řevnivost. Ti, u nichž se se zatopením domku ani pozemku nepočítá, závidí kolikrát milionové částky těm, jejichž nemovitosti už vykoupili.

Hudbou proti přehradě

Jedním z těch, kteří dlouhá léta v Nových Heřminovech měli chalupu, byl i Oliver Rotik z Ostravy. Člen občanského sdružení Obava je proti výstavbě nádrže, nesouhlas dává hlasitě najevo znovupořádáním festivalu Hudbou proti přehradě. Spolupořadatelem Hudby proti přehradě má být obec Nové Heřminovy.

Vystoupit by mělo v případě konání festivalu jedenáct kapel, Pavel Dobeš, Pepa Streichl nebo český písničkář řeckého původu Statis Prusalis, možná i Bílé divadlo z Ostravy. Oliver Rotik se domnívá, že se letos stala plánovaná přehrada vysloveně politickou otázkou. Za rok mají probíhat volby do krajských zastupitelstev.

„Obrátilo se na mě krajské vedení Strany zelených, krajský místopředseda Ladislav Vrchovský, že by v rámci zahájení předvolební kampaně chtěli festival Hudbou proti přehradě sponzorovat,“ řekl Oliver Rotik. Nakonec prý vedení strany rozhodlo, že festival finančně podporovat nebude.

Jak říká, přehrada bude předvolebním tahákem i jiných stran. „Nelíbí se mi, že se stává přehrada pro Stranu zelených tématem. Dokonce po mě chtěli, abych sehnal kandidáta na jejich volební listinu z Nových Heřminov,“ vyzdvihl Rotik, který měl chatu v obci třicet tři let, než ji Povodí Odry kvůli plánované přehradě vykoupilo.

Festival Hudbou proti přehradě chce Rotik opětovně organizovat po čtyřech letech. „Zelení prosadili ve vládě malou variantu přehrady, a už si mysleli, jak zachránili Heřminovy. To je jejich dnešní motto, a proto se mnou jednali,“ pokračoval Rotik. Komunikaci se Stranou zelených a místopředsedou Vrchovským je Rotik schopen kdykoliv doložit.

I když už není Oliver Rotik místní, stále je proti jakékoliv verzi přehrady. Proto vstoupil do občanského sdružení Obava. Jakákoliv varianta přehrady v případě velké vody, která přišla v roce 1997, zatopení vesnic a měst na dolním konce řeky Opavy nezabrání. „Jak velká, tak i malá varianta sice o nějaký čas, hodiny nebo možná den vodu zdrží, ale nic nezachrání. Jen zničí krásný zbytek přírody, kterým Nové Heřminovy a jejich okolí bezesporu jsou,“ uvedl Rotik.

Po povodni v roce 1997 vznikly nad obcí u Kunova a Široké Nivy lužní lesy. V oblasti se nově usadily vzácné druhy živočichů a rostlin. Volání některých lobbistů a politiků po velké variantě přehrady je i z tohoto důvodu podle vyjádření Rotika nesmyslné a čistě tendenční.

Doufá, že přehrada nebude

Současným starostou Nových Heřminov je Radek Sijka. Dokumentaci k dopadům výstavby vodní nádrže pokládá za důležitou, avšak zároveň se obává, že projednáváním se obec přiblížila k výstavbě přehrady, kterou osobně odmítá.

Jak obyvatelé obce ještě nyní reagují na podobná jednání o přehradě?

V podstatě se dá říct, že veřejnost, alespoň ta místní, již rezignovala. Kromě dotčených osob už problematika nikoho nezajímá. Lidé jsou na to alergičtí, a když slyší o přehradě, zavírají branky i dveře.

Jak je to s výkupem nemovitostí, které mají ustoupit budoucí přehradě?

Podle mých informací zhruba desítka patnáctka místních už je vykoupena a lidé odchází buďto do sousedních vesnic nebo měst. Především proto, že nemají možnost v Nových Heřminovech zůstat. Důvody jsou jednoduché. Ten, kdo přehradu vymyslel, a rozhodl se pro její realizaci, dotčeným obyvatelům slíbil, že budou moct v obci zůstat.

Bohužel k tomu chybí „formality“ jako jsou územní plány, stavební parcely, zasíťované pozemky. Lidé nebudou čekat několik let na nový územní plán, aby si mohli postavit náhradní bydlení. Na to sama obec nemá a očekávalo se, že se o to všechno postará stát. Ten se k dotčeným postavil ve stylu: tady máš peníze, a jdi.

Když už tu přehrada bude, jak ji využít ve svůj prospěch?

Nějakou představu samozřejmě máme, ale stále se bavíme v rovině: když tu přehrada bude. Já osobně ještě stále pevně doufám, že tu stát žádná přehrada nikdy nebude.

Nemyslíte si, že je přehrada v jakékoliv variantě nejlepším protipovodňovým opatřením?

Nemyslím si to v žádném případě. Naopak jsem přesvědčen, že jde o účelovou záležitost, která je ekonomicky naprosto neobhajitelná. Jedná se o megalomanský projekt, v Česku nemá obdoby. Na místech, kam povodně přijdou třikrát čtyřikrát do roka, se dějí úplně jiná opatření. U nás se vlastně bavíme výhradně o ochraně jednoho města, a podle mého názoru ještě velice pochybné na úkor naší obce, která má být vlastně vymazána z mapy.

Pokud dojde k záborům, tak jako jsou plánovány – vybourání spodní části obce, středu obce, horní části obce… Kdo bude mít to štěstí, nebo spíše tu smůlu, že tu bude muset zůstat, bude tu ještě patnáct let žít na staveništi mezi nákladními vozidly. To nejsou vyhlídky nikterak růžové.

Na kolik myslíte, že nás daňové poplatníky výstavba malé varianty přehrady vyjde?

Zatím se hovoří o osmi a půl miliardě korun. Ale víte, jak to s podobnými stavbami je. Začne se, peníze se budou čerpat a čerpat, natáhne se ruka a řekne se: došly, státe, dej, a stát zase dá. A je možné, že nakonec bude stát tato „legrace“ i přes dvacet miliard korun.

Doufám, že se obci podaří toto dílo zastavit během všech správních řízení, do nichž se chystáme vstupovat výraznou měrou a budeme reagovat v rámci zákonných možností tak, jak se bude situace vyvíjet. Je jisté, že se budeme muset obrátit na právní kancelář, problematika je příliš široká, a zdejší neuvolněné zastupitelstvo, včetně mě, to zvládnout nemůže.