Život na sídlištích Chomutovska je v posledních letech nepříjemně spjatý s výskytem štěnic a v menší míře švábů. Podle deratizátorů se ale problém netýká jen hmyzu samotného. „Jde o sociálně – ekonomický stav na sídlištích, kde je převaha pronajímaných bytů,“ uvedl Milan Bechyně z firmy Deratizace CV. „Lidé, kteří v nich žijí, mají zvláštní způsob myšlení, kdy nedodržují naše doporučení, takže se hmyz stále šíří. Není to tedy jen o tom, že máme brouka, kterého je třeba zahubit, a že na to máme technologický postup,“ upozornil.

Podle jeho zkušeností se problém dotýká všech měst Chomutovska. „V Kadani je nejpostiženější Chomutovská ulice, v Chomutově sídliště Kamenná a už i ulice Krušnohorská v Jirkově,“ upřesnil Bechyně.

Za několik desítek let praxe je zvyklý na leccos, i on ale zažívá překvapení. „Vzpomínám na případ, kdy štěnice v podstatě hýbaly postelí. Nadzvedli jsme ji a ony z ní padaly na zem,“ dodal.

Situaci nepomáhá, že společenství vlastníků jednotek na takových adresách povětšinou ustoupila od celoplošných deratizací domu a nechávají to na vlastnících bytů. „Deratizovat celý dům je přitom nejúčinnější. Kvůli tomu, že to zůstává na majitelích, je z toho nekonečný příběh,“ posteskl si odborník.

Štěnice ale nemusí být nezvaným hostem jen ve vyloučených lokalitách. Na rozdíl od švába, který si libuje ve špíně, totiž parazituje na lidském těle. Člověk si ji může nevědomky přivézt třeba i z cesty letadlem.

„Zasahovali jsme například v jednom hotelu, kam zřejmě štěnice zavlekli hosté v zavazadlech,“ zmínil další chomutovský deratizátor Stanislav Kováč.

Neodborný zásah 

Problém vidí v tom, když se lidé snaží hubit hmyz svépomocně a neodborným zásahem ohrožují sami sebe. „Setkávám se s tím, že si na internetu koupí dýmovnici na hubení hmyzu. Už kvůli tomu byly průšvihy, vím o paneláku v Jirkově, kde museli zasahovat hasiči. Nedávno mi také volal pán, co má dělat, že si v bytě zapálil dýmovnici, nemůže dýchat a je mu zle,“ dodal Kováč.

V letních měsících lidé deratizátory volají kvůli vosám a sršním, které se zahnízdily v zateplených fasádách, pod okny či balkony nebo v podkroví chatek. „Snad každé léto nám balkonovými dveřmi do ložnice zabloudí sršeň. Nevím, jestli je hnízdo ve fasádě nebo v parku. Nikoho jsme na to zatím nevolali, protože šlo jen o pár případů,“ zmínila Šárka Nováčková z Jirkova. „Děti ale do ložnice nesmí, aby na sršeň nešláply,“ dodala.

V průběhu roku nepatří k výjimkám výjezdy do domácností, které sužují kočičí a psí blechy. „Jsou to kolikrát lepší rodiny, které mají třeba dva psy a s těmi i spí. Pak se diví, že mají blechy i oni,“ uvedl s úsměvem Bechyně. „Naše doporučení ale dodržují, jednají rychle a jsou důslední,“ doplnil.

Občas odborníky překvapí i jiné typy hmyzu, jejichž zdroj není úplně snadné vypátrat. „Jednou jsme tři dny řešili skladištního červotoče. Nakonec jsme zjistili, že si pán pořídil polštářek, který se dá nahřívat v troubě, vyplněný je pohankou. Tam se to líhlo,“ zmínil Stanislav Kováč.