Předchozí
1 z 3
Další

„Monument přitahuje každý rok velký počet návštěvníků, kteří přicházejí projevit úctu těmto 2507 statečným. Zároveň ovšem přitahuje lidi z problematické části společnosti požívající nestřídmě alkohol, kteří neuvažují o tom, kde a jakým způsobem zanechají svůj podpis,“ píše se na stránkách asociace Free Czechoslovak Air Force, sdružujících potomky československých pilotů. Památník je právě věnován těmto hrdinům z druhé světové války.   

Fotografie zachycující stopy po moči i zvratcích na podstavci pořídil přímo Tom Dolezal při jedné z návštěv otcovy vlasti. „Další mi byly zaslány od kolegů v různých časech od roku 2014,“ dodal a upozornil na to, že k zneuctívání památky dochází i za bílého dne.

Na redakci se obrátil proto, aby se proti „hanebnému a trapnému způsobu chování“ něco podniklo. Protože podle jeho slov ignorování nepomůže k respektu vůči dědictví Tomova otce Oldřicha Doležala a dalších hrdinů, kteří zanechali stopu v českých dějinách. „Můj osobní názor je, že kdyby na místě byla viditelná přítomnost policejních orgánů, lidi by od takového jednání odradila,“ napsal Tom Dolezal a dodal, že na Klárově viděl akorát muže v uniformách, jak rozdávají parkovací lístky. „Žádné jiné policisty jsem neviděl.“

Strážníků je málo

Jan Čihák, mluvčí Městské policie Praha, si ani po poradě s kolegy z místního oddělení nevzpomněl, že by strážnici řešili u Okřídleného lva nějaký incident, nebo snad poškození sochy. „Ale někteří návštěvníci Prahy jsou nevychovaní,“ připustil mluvčí Čihák.

Problém je, že ačkoliv prostor kolem památníku monitoruje městský kamerový systém, chybí zde poplašné zařízení jako například na Karlově mostě či Husově pomníku na Staroměstském náměstí. „Nemůžeme mít strážníky u každé sochy, tolik nás není,“ podotkl Čihák. „Je to ostuda. Ostuda pro cizince, nedovedu si představit, že by se takhle choval někdo z Čechů v zahraničí,“ doplnil mluvčí městských policistů, jenž se jako obyvatel Prahy 1 zúčastnil i slavnostního odhalení Okřídleného lva.

Když redaktor Pražského deníku místo v úterním žhavém odpoledni navštívil, pár metrů od sochy spal ve stínu pod vrbou bezdomovec. Pomník si fotil turista z Itálie, slovenská rodina a pak i nadšená skupinka Japonců. Na podstavci ležela jedna zvadlá květina, jinak vypadal docela čistě, jenom ve spodní části byly stopy po moči.

Redaktorovi nicméně potvrdila neuctivé projevy lidí, které vadí Tomovi Dolezalovi, recepční z blízkého luxusního hotelu Klárov. „Přes den moc ne, ale od nočního kolegy vím, že občas se tady pohybují opilé partičky. Lidé posedávají, popíjejí alkohol, hodně jsou tu bezdomovci. Občas dělají trochu bordel, ale o zvratcích nic nevím,“ prohlásila mladá dáma. „Jsou to hlavně mladí lidé, těch my moc nemáme, ubytuje se u nás spíš lepší klientela, starší hosté.“

Podle Dolezala by měla v dobrém stavu monument udržovat centrální městská část, která jej vlastní: „Omezení současných projevů vandalismu a neúcty namířených proti tomuto pomníku vyžaduje více aktivity ze strany úředníků a politiků. Prostě nestačí poslat k soše několik pracovníků, aby pomník očistili ráno toho dne, kdy se zde koná slavnost.“

Praha 1 bojuje proti vandalům dlouhodobě

Mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková tvrdí, že se o památník československých letců RAF pravidelně stará a očišťuje ho. „Je nám to velmi líto, že jsou mezi námi osoby, které si odkazu našich hrdinů neváží. V případě, že se pachatele podaří odhalit či případné další vandaly zachytit při činu, tak jim hrozí pokuta do deseti tisíc korun za znečišťování veřejného prostranství,“ uvedla mluvčí Blažková ve vyjádření pro Pražský deník.

„Turisté, kteří přijíždějí za zábavou a levným alkoholem do Prahy, si s památkami a jejich hodnotou těžkou hlavu nedělají,“ řekla Blažková a přiznala, že se radnice s vandalismem, graffiti a dalšími případy veřejného nepořádku a pohoršování potýká dlouhodobě.

Shodou okolností se chystá u Okřídleného lva slavnost. V úterý 14. srpna proběhne tisková konference a pietní akt u příležitosti oslav 100. výročí založení československého letectva pod názvem Československá křídla 1918-2018. Zúčastnit by se měl také generálmajor Emil Boček, poslední žijící pilot sloužící u RAF.

Do Prahy zřejmě brzy přijede i Tom Dolezal, potomek Bočkova spolubojovníka. Rodnou řeč svého tatínka Oldřicha Doležala už tolik neovládá, ale rád české hlavní město navštěvuje a zajímá se o to, jak je uctívána památka válečných veteránů.

Proto se radoval, když byl před čtyřmi lety na pražském Klárově na dohled Pražskému hradu nedaleko stanice metra Malostranská slavnostně odhalen Okřídlený lev od britského sochaře Colina Spoffortha, dárek od britské komunity žijící v Česku a na Slovensku.

Otázka je, jak vnímal slova primátorky Adriany Krnáčové, že je památník "ošklivý" nebo že by měl být přesunut na okraj Prahy. Jednu dobu dokonce hrozilo, že kvůli sporům magistrátu s Prahou 1 socha okřídleného lva z Klárova zmizí. Loni v listopadu však byla dokončena druhá fáze projektu zahrnující panely se jmény letců RAF.

Potopil nacistickou loď, před komunisty uletěl

Také Oldřicha Doležala najdete na desce podstavce mezi více než dvou a půl tisíci jmény československých mužů a žen sloužících britskému letectvu. Válečný hrdina vyrůstal v Ostravě a po návratu do Vítové, ukryté vísky a rodiště jeho maminky Františky ve Vsetínských vrších, začal pracovat jako radiotelegrafista ve firmě Baťa ve Zlíně. V březnu roku 1939 se dostal se šéfem Janem do Anglie, kde později nastoupil službu u 311. peruti.

Doležal se podílel na potopení německé zásobovací lodě Alsterufer (na palubě bylo 344 tun wolframu) v roce 1943. Jenže sotva se vypořádal s nacistickým režimem, musel čelit nástupu komunistů po Únoru 1948. Po válce létal ve službách ČSA, avšak později mu státní moc nařídila práci jen na vnitrostátních linkách a komunistická strana jeho i další československé letce dál nepříjemně „dusila“.

Dne 24. března 1950 proto Oldřich Doležal po dohodě s kamarády letci emigroval. Se třemi letadly z Brna, Ostravy a Bratislavy zamířili místo do Prahy na letiště v Erdingu u Mnichova (o tomto hrdinském činu pak vznikl rovněž propagandistický film Únos). Doležal se pak vrátil do Anglie, kde zůstal s manželkou a synem Tomem. Konce totality se však nedočkal, neboť zemřel v roce 1983 po těžkém úrazu páteře jako 72letý.

Odkaz držitele britského vyznamenání D.F.C. (Distinguished Flying Cross – Záslužný letecký kříž) však po letech připomíná alespoň jeho syn Tom Dolezal. A třeba díky své aktivitě najde památník konečně čistý a v důstojném stavu.