Divočáci z Bavorského lesa mají v mase velké množství radioaktivního cesia, které pochází ze čtvrt století staré havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Jejich maso se v Německu nesmí jíst.

Myslivci, veterináři i odborníci ze Státního ústavu radiační ochrany ubezpečují, že nimrodi ani houbaři se na území střední Moravy nemusí nadměrné radioaktivity bát.

Mluvčí státní veterinární správy Josef Duben si nevybavuje jediný případ, kdy by zvířecí maso z Prostějovska, a ostatně ani z jiných krajů republiky, obsahovalo nadlimitní množství cesia. „Nic takového jsem za dobu svého působení na veterinární správě nezaznamenal. V rámci monitoringu jsme v některých případech zjistili jen velmi nízké koncentrace tohoto prvku,“ potvrdil s tím, že letos bude v Olomouckém kraji testováno na cesium 134 a 137 osm kusů lovné zvěře.

O radioaktivitě by se prý mezi myslivci vědělo

Jiří Procházka, jednatel Okresního mysliveckého svazu Prostějov, tvrdí, že kdyby se nějaký problém s radioaktivitou v mase zvěře objevil, hned by se to rozkřiklo. „Tato otázka se ale v našich kruzích vůbec neprobírá,“ poznamenal.

Radioaktivitu z půdy vytahují plodnice hub. „Přestal jsem na ně chodit. Ten, kdo je jí, koleduje si o zdravotní problémy,“ míní padesátiletý František z Prostějova.

Houby jsou v pořádku

Přerovský mykolog Jiří Polčák houbaře uklidňuje: „V laboratořích se analýzy hub dělají často. V souvislosti s radiací ale nejsou nebezpečné,“ vyjádřil se včera od košíku plného hřibů dubových, které nasbíral v lesích jižní Moravy.

„Některé houby ale dokážou výborně vázat těžké kovy. Jde především o žampiony a bedly,“ podotkl s tím, že z hřibovitých hub má tuto schopnost nejvíce rozvinutou suchohřib hnědý. „Tento druh je indikátorem lesů znečistěných emisemi. Vyskytuje se třeba v Beskydech, kde rostou smrky zničené exhaláty,“ vysvětlil. Naopak v čistých lesích je tato houba vzácností.

V hojném počtu rostou suchohřiby například ve smrčinách nad Konicí. „Nikdy by mě nenapadlo dávat si to do souvislosti se špatným ovzduším. Když ale nad tím tak přemýšlím, tak v Konici nikdy moc dobrý vzduch nebyl. Zvlášť, když tu lidi ještě topili uhlím,“ zamyslel se amatérský přírodovědec Pavel Klemsa z Prostějova.