V nárůstu počtu obyvatel se kraj v celorepublikovém srovnání ocitl na prvním místě před Prahou – rozdíl nicméně není velký: v hlavním městě přibylo 9565 lidí. Přírůstek zaznamenaly všechny středočeské regiony, ten nejvýraznější pak nejbližší okolí metropole. Nejlidnatějším okresem byla Praha-východ se 175 138 obyvateli; naopak nejméně lidnaté zůstává Rakovnicko, trvale obývané 55 342 lidmi. 

Střední Čechy zaznamenaly největší příliv obyvatel ze všech regionů v rámci republiky. Opravdu příliv; nárůst ovlivnilo hlavně stěhování. Od ledna do konce září se přistěhovalo celkem 21 383 lidí. Ve srovnání s loňskem je to o 4,6 procenta více. Zvýšil se však také počet těch, kteří se odstěhovali, a to to o 3,2 procenta; nový domov si mimo středočeský region našlo 13 112 osob. Rozdíl vzniklý stěhováním tak představuje přírůstek o 8271 lidí. Tři čtvrtiny nových Středočechů přišly z ostatních regionů České republiky.

To, že se více osob narodilo, než umřelo (v řeči statistiků jde o veličinu nazývanou přirozená měna), pak přineslo přírůstek vyčíslený na 1587. Meziročně je to devět procent navíc. Proti loňsku se sice počet zesnulých zvýšil (vyhaslo 9872 životů, o 4,8 procenta více než loni), narostl však také počet miminek (narodilo se 11 459 dětí, na svět jich přišlo o 2,5 procenta více než před rokem). Stále platí, že téměř polovina dětí se rodí mimo manželství. S hodnotou 47,7 procenta nicméně kraj zůstává pod celorepublikovým průměrem (48,9 procenta). Je to jako přes kopírák: podobné to bylo i v minulých letech.

Počet sňatků se proti loňsku v kraji zvýšil o 4,8 procenta, když dvojí „ano“ zaznělo na 5717 obřadech. To, že svatba nemusí vždy znamenat potvrzení celoživotního partnerství, potvrzuje nárůst počtu rozvodů. V kraji takto od začátku roku do konce září skončilo 2846 manželství – o 3,5 procenta více než loni. V přepočtu na sto tisíc obyvatel se Středočeši rozvádějí nejaktivněji z celé republiky.