O budovu moc lidí zájem nemělo. Za celou dobu, kdy ji realitní kancelář má v nabídce, snad jen tři. Bohužel, chátrání historicky a kulturně významné stavby pomalu zrychluje. Prázdnota jí vůbec neprospívá. Naopak, jen láká pochybné živly, aby odsud odnesly vše, co není přibité, a leckdy i to, když to půjde dobře prodat.

Pro společnost Setuza Development ji prodává Realitní skupina Králík – Horák. Jeden ze šéfů realitní společnosti Zbyšek Horák popsal, jak do budovy pronikli právě zloději kovů a bezdomovci a započali své dílo zkázy. „Správce budov je z toho nešťastný, musí to neustále zabezpečovat, protože tihle vagabundi si to řeknou mezi sebou a hned přijdou další a další. Co můžou, ukradnou a prodají, všechno přitom ničí a devastují,“ poznamenal.

V současné době se prý objevil jeden zájemce z Rakouska, prozatím spolu komunikují na mailu.

Alej na Skřivánku prozatím nepadne. Nová studie rozhodne, co s ní bude dál.
Alej na Skřivánku v Ústí zatím nepadne. Nová studie ji má zachránit

„Vedeme diskusi o ceně, prý je v poměru s ostatními nemovitostmi v okolí nepoměrná. Snažím se mu vysvětlit, že bude nutné do budovy ještě investovat hodně peněz,“ přiblížil Horák.

Budova se rozkládá na zhruba 3,5 tisíce čtverečních metrech a nabízí 21 tisíc metrů užitné plochy. Kdysi obsahovala desítky kanceláří pro firemní úřednictvo a management, dokonce unikátní podkrovní ateliér k propagaci produktů kosmetického a potravinářského giganta Unilever. Koneckonců, byla zde centrála pro střední a východní Evropu. I po znárodnění v letech po válce plnila svůj účel, tentokráte pro Severočeské tukové závody (STZ).

Dle popisu z nabídky sem zatím střechou nezatéká. Objekt disponuje hlavní vstupní vrátnicí, má protáhlý, velmi členitý půdorys se dvěma vnitřními dvorky, pyšní se horkovodním vytápěním, světelnou a silnoproudou elektroinstalací, přípojkou pitné vody a odkanalizováním do kanalizační sítě fabriky. Budova je částečně podsklepená, se čtyřmi nadzemními podlažími, v centrální části u zeleného schodiště nabízí ještě podlaží páté. Nosný systém je ze železobetonových prvků. Pro budovu jsou typická dřevěná velká okna, vstupní i vnitřní dveře.

Zdevastovaná Solvayova vila. Pro porovnání, koláže ukazují stav v roce 2017 a dnes.
Skvost architektury zničili. Ústecká Solvayova vila má po letech nového majitele

Není divu, že ji historik Martin Krsek označil za mimořádnou stavbu, na území monarchie ve své době prý bývala jednou z největších budov. Vyrostla ve stylu art deco a secese. Na stěnách můžete dodnes spatřit štukové výzdoby v podobě ochranných známek kdysi vlastněných rodem Schichtů. Stavaři použili luxusní materiály. „My jsme to s památkáři už před lety nafotili a odvezli do sbírek některé velmi cenné pozůstatky. Velmi by nás těšilo, kdyby nový majitel našel pro budovu důstojné využití. V Ústí patří k nejšpičkovějším budovám, nejen svou formou, ale i duchovní hodnotou tím, co reprezentuje. Tedy nejslavnější tradici města,“ dodal Krsek.