„Ke zbraním jsem měl vždycky blízko. Navíc jsem strojař, takže jednou, když jsem viděl střílet podobné dělo, chtěl jsem doma mít své vlastní,“ začíná s vyprávěním devětasedmdesátiletý důchodce.

Začal proto shánět podklady pro jeho výrobu. „Zjistil jsem si rozměry děl na námořních lodích a podle výkresů a různých dokumentů jsem si nakreslil šestkrát zmenšený model a a pustil se do jeho zhotovování. Jediný rozdíl je, že moje dělo je přizpůsobené suchozemským podmínkám. Má totiž místo podstavce kolečka ze starého vozíku,“ prozrazuje Sobek.

Samotná výroba trvala zhruba půl roku. „Byl potřeba opravdu velký soustruh, takže jsem chodil do jednoho družstva. Menší věci už jsem si pak dělal na menším soustruhu, který mám doma. Ten jsem mimochodem také vyráběl sám,“ chlubí se Sobek. Na otázku, zda bylo jeho zhotovení náročné, jen s úsměvem odpovídá, že jsou složitější věci.

Pak už jen zbývalo podomácku vyrobený kanón zaregistrovat. „Dojel jsem do Prahy na Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva a tam mě zapsali jako výrobce děla. Dá se tedy říct, že jsem jediný výrobce děla tohoto typu u nás,“ vzpomíná Sobek.

Společenské události

Teď ho s sebou vozí na různé společenské události. „Například na nějaké oslavy nebo na zahájení soutěží na střelnici v Košeticích. Nechybí ani na tamní pouti. Lidé ho vždy obdivují, fotí si ho a je to opravdu velká atrakce,“ líčí pacovský střelec.

I když dělo sice střílí, koule z něj nelétá. „Vždy tam jen nasypu střelný prach, vystřelím a ozve se rána. Koule by tam ale samozřejmě také šla dát, jednou jsem to dokonce i zkusil. Bez ní je to ale bezpečnější,“ podotýká Sobek.

Tím ale jeho zbrojařské umění nekončí. „Už jako kluci jsme dělali dřevěné pistolky, které se nabíjí hrachem. Říká se jim hrachovky nebo také hracholufty. Vyrábím je dodnes. Všem dětem, které je vidí, se vždy rozzáří oči. Teď se zrovna na jednu chystám, protože mám malého pravnoučka,“ svěřuje se Sobek.

Na střelnici ho to táhlo už od dětství. „Střílím prakticky odmalička, oficiálně zapsaný jsem ale tak čtyřicet let. Střílení chytne každého. Někdo nemá zbraně rád, ale to jsou lidé, kteří si to nikdy nevyzkoušeli,“ uzavírá sympatický důchodce.