Kolo dějin hodlala společně s vrtulemi kvarteta obřích větrníků ve Struhařově otočit karlovarská společnosti Meridian, Nová energie. Ta si jako nejvhodnější lokalitu pro výstavbu elektráren, s výkonem každé z nich 6,2 MW, vybrala právě návrší nad Struhařovem. Tři větrníky měly být stát v okruhu zhruba kilometru kolem Bořeňovic, čtvrtá nedaleko Jezera a Věřic. Proti záměru se postavili zejména tamní obyvatelé.

„Nechceme to tady!“ odpověděla důrazně na dotaz Deníku paní Jana z Bořeňovic. Vadí jí především megalomanské rozměry zařízení, které by její domov obklopovalo ze všech stran a denně by je měla na očích. „Možná by to něco přineslo Struhařovu, ale na nás se dostane pokaždé až to, co zbude,“ tvrdí a připomíná, že by elektrárny natrvalo znehodnotily cenu nemovitostí v okolí. Proto také navrhla, aby taková zařízení postavili někde u Temelína, kde už je beztak krajina znehodnocena chladírenskými věžemi jaderné elektrárny. „Nechci takovou krajinu zanechat našim vnoučatům,“ dodala rozhodně.

O elektrárnách se ve Struhařově začalo hovořit loni na přelomu listopadu a prosince. Tehdy vedení obce oslovila společnost Meridian, ale první schůzku s vedením obce měli její zástupci až letos v lednu. „Zástupce firmy nás na zastupitelstvu seznámil se záměrem stavby,“ potvrdil struhařovský starosta Libor Matoušek s tím, že se tam zastupitelé dozvěděli, že stožáry elektráren mají být vysoké 166 metrů a třílistá vrtule bude mít list dlouhý dalších 80 metrů. Při otáčení by tak vrtule dosahovala do výšky až 246 metrů, tedy jen o málo méně, než slavná Eifelova věž v Paříži.

Vedení obce si proto vyžádalo po firmě vizualizace a starosta svolal na pondělí 20. března do kulturního domu setkání s veřejností. Informace, které tam zazněly, však vyvolaly poprask. Proto se většina lidí staví proti záměru. I Markéta a Marek z Bořeňovic, kterým vadí extrémní rozměry zařízení.

Názory se různí

To pan Jiří z jiné části Bořeňovic, by proti stavbě elektráren neprotestoval. „Mě by to nerušilo,“ řekl. Nápad ale kritizuje paní Jitka. „O čtyři vysoké stožáry kolem Bořeňovic nestojíme,“ řekla.

Se záměrem nesouzní ani pan Luboš z Jezera. Míní však, že vzhledem k vyčerpání přírodních zdrojů budou větrníky jednou z možností, jak získat elektřinu. „Takovým zařízením se asi nevyhneme, ale místa pro stavbu by se měla pečlivě vybírat. Proto si nemyslím, že by se mělo stavět tam, kde je jedna ves vedle druhé, ale třeba na okraji republiky, kde je osídlení řidší,“ řekl.

Podle dalšího obyvatele Jezera, pana Martina, je myšlenka na zisk elektřiny z větru v zásadě dobrá. „Ale estetiku taková stavba krajině nepřidá, Je přesvědčen. „Navíc si myslím, že od vrtule bude hluk a další problémy by přineslo už jen samotné stavění a doprava materiálu náklaďáky. Pokud by se mělo přesto stavět, měla by to dělat česká firma, aby peníze zůstaly v republice,“ dodal.

Takové a podobné argumenty zazněly i při uvedeném setkání s občany. Vedle obav z hluku to byl zejména také strach z míhání světla, jemuž se říká flicker efekt a dříve byl známý jako stroboskopický efekt. Tento optický jev může vnímat člověk stojící proti slunci, jehož paprsky narušuje točící se vrtule. Míhání stínů podle některých zdrojů může dokonce stát za fotosenzitivní epilepsií. To ale předkladatelé záměru rozporovali s argumentem matného nátěru vrtulových listů, od nichž se světlo neodráží.

Změna krajiny i vliv na cenu nemovitostí

Obyvatelům Struhařova vadilo také to, že by větrníky změnily tvář krajiny a, jak uvedla paní Jana, strhly by cenu jejich nemovitostí. Zmínili i obavu z neblahého dopadu na život zvířat zejména ptáků a netopýrů. Podle odpůrců elektráren je navíc nabídka investora - za 20 let provozu 61,6 milionu korun pro obec, dost nízká.

„Kompenzace, které bychom dostali, bychom měli podle názoru firmy rozdělit občanům jako příspěvek na elektřinu. Bylo by ale složité určit klíč, podle něhož by se peníze přerozdělovaly,“ připustil starosta Libor Matoušek.

Starosta: Buď nás čekají jaderné elektrárny, nebo vrtule

Nevyřešena, až na jediný případ, zůstává dál také dohoda o pozemcích pro vybudování komunikací, které investor pro stavbu či pozdější obsluhu zařízení bude bezpodmínečně potřebovat. Obyvatelé měli dokonce možnost zúčastnit se zájezdu do Německa do míst, kde tak velké větrníky už fungují. Výlet se ale neuskutečnil, nebyl o něj zájem.

Na další schůzi ve středu 5. dubna přišlo podle podpisů na prezenční listině na 150 lidí. Hovořilo se také o referendu, které by kvůli takovým akcím mělo rozhodnout, jak dál. Lidé si dokonce vyžádali, aby jejich zastupitelé otevřeně sdělili svůj názor na dané téma. Někteří komunální politici byli pro referendum, jiní pro stavbu větrných elektráren.

close Starosta Struhařova Libor Matoušek. info Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner zoom_in Starosta Struhařova Libor Matoušek. Sám starosta obce Libor Matoušek spatřuje ve větrných elektrárnách budoucnost, protože přírodní zdroje jednou skutečně dojdou. „Buď nás čekají malé jaderné elektrárny nebo vrtule. Nemyslím si ale, že by se měly začínat stavět takto vysoké,“ míní a připustil možnost, že se investor kvůli větrným elektrárnám do Struhařova ještě vrátí.

Že by to tak skutečně mohlo být, zaznělo v náznacích i při veřejném jednání, kde vystoupil i právník Vincenc Bouček zastupující investora. K nelibosti místních připomněl roli obce při schvalování výstavby větrných elektráren. Konkrétně přitom uvedl, že obec není v tomto směru rozhodujícím aktérem. Připomněl rovněž chystanou novelizaci zákona. Díky ní má dojít ke zjednodušení schvalovacího procesu nebo například i k možnosti sdílení takzvané komunitní energie, kdy je výrobce elektřiny současně jejím odběratelem bez nutnosti poslat elektřinu do distribuční sítě a pak ji pro vlastní potřebu zpětně nakupovat.

I tak zastupitelstvo Struhařova rozhodlo, že větrníky se nyní na území obce stavět nebudou. Jaký názor na vzniklou situaci zástupci firmy Meridian mají nyní, není jasné. Žádost Deníku zůstala nevyslyšena.

Struhařovsko ale není jedinou lokalitou, o níž se ucházejí energetičtí podnikatelé. Obdobně jako tam dopadl záměr soukromého investora stavět větrné elektrárny na vlastních pozemcích na návrší nad Načeradcem. Naopak, výstavba jediné vrtule s průměrem 100 metrů stojící na stožáru 95 metrů vysokém na návrší Bařiny mezi Teplýšovicemi a Kozmicemi, se zatím realizace nedočkala, i když investor má územního rozhodnutí.