Asi nejvýznamnějším opatřením v Plzni je výstavba tzv. suchého poldru, tedy druhého suchého koryta řeky Berounky pod železničním a silničními mosty u Jateční ulice. Poldr má v případě povodně odvést vodu zejména z lokality Roudná. Kapacita odtoku se díky dalšímu korytu zdvojnásobila a pokud by velká voda přišla, úroveň hladiny by se snížila zhruba o půl metru. „Tohle se před pár lety, když přišly zimní nebo jarní povodně, ukázalo jako klíčové opatření, které Roudnou ochránilo. Tehdy voda totiž zatopila pouze pole a nikoliv obytnou část Roudné,“ řekl Deníku náměstek primátora pro životní prostředí Michal Vozobule.

Grafika. 20 let od povodníGrafika. 20 let od povodníZdroj: Deník

Dalším opatřením bylo odstranění valu u pivovarských studní ihned po povodni, dále například úpravy mostů v Koterově a Lobzích, opravy kanalizačních sítí, čištění koryt řek a úpravy břehů.

Město rovněž nechalo po roce 2005 vybudovat moderní systém varování obyvatel. „Výhoda těchto systémů je ta, že umí poskytnout verbální informaci pro obyvatele i v případě, že nepůjde elektřina. Tento systém má baterie a má tak 72 hodin zálohu,“ popsal Jiří Karas, vedoucí oddělení krizového řízení plzeňského magistrátu s tím, že město vlastní také několik set metrů mobilních zátaras a další zabezpečení, které je v případě povodně připraveno použít.

Chemický závod Spolana Neratovice.
Povodeň 2002 den po dni: Bylo 24. srpna a ze Spolany znovu unikal chlor

Plzeň si podle náměstka Vozobule nechala vytvořit také povodňový model, díky kterému má přehled, kam až může případná velká voda dosáhnout, a může zjistit, jak by zásahy v terénu průběh povodně ovlivnily. „V brzké době by měla proběhnout jeho aktualizace,“ poznamenal.

Pohroma z roku 2002 vyvolala diskuzi o preventivních opatřeních také ve Švihově, který byl nejpostiženější obcí Klatovska. „Hned tři týdny po povodních jsme svolali jednání a výstupem bylo, že se udělá studie protipovodňových opatření nejen pro Švihov, ale také pro Červené Poříčí, pro území Dolan, Svrčovce a Malechova, aby se řešil delší úsek Úhlavy. Hotová byla do dvou měsíců. Bylo z ní jasné, že ŘSD musí ve své hrázi udělat inundační most, kterým běžně nic neteče, jen při povodních, v krajské komunikaci to samé a musí se udělat ochranné hráze,“ sdělil starosta Švihova Václav Petrus.

Rozvodněný potok Botič v pražských Vršovicích, 20. srpna 2022
Vydatný déšť rozvodnil řeky. Několik toků vystoupalo na povodňové stupně

V roce 2004 byla udělána první etapa hrází, v roce 2006 se pokračovalo další hrází za hradem. Vybudovala se také vrata, u kterých se sice během první větší vody zjistilo, že netěsní, ale nyní už je vše v pořádku a Švihov je chráněn. „V roce 2013 byla povodeň, kdy hladina vystoupala na 340 cm, což by už bylo zatopeno asi 30 domů, ale opatření je uchránila. Je skvělé, že fungují nejen opatření, ale i hasiči,“ vyzdvihl starosta.

V době povodní ho překvapila i obrovská solidarita lidí a firem. Během dvou měsíců bylo na účtu téměř 13 milionů korun, už v září kolem osmi milionů, které město začalo rozdělovat mezi lidi. Zbylá částka se investovala do protipovodňových opatření.