Trend uspořádat obřad mimo klasickou obřadní síň se stále více prosazuje a radnice snoubencům vycházejí vstříc. K hledání jiného prostoru vede svatebčany nejen snaha o romantiku a ozvláštnění manželského slibu, ale i skutečnost, že některé obřadní síně na úřadech neoplývají půvabem.

„Během letošního léta se pět z pětatřiceti svateb v našem matričním obvodu konalo na netradičním místě. Opravdu se to rozmáhá,“ řekla javornická matrikářka Marcela Minksová.

Právě Javorník má pro takové svatby ideální prostředí v podobě zámku Jánský vrch. Svatebčané tam nejčastěji míří do hudebního salonku, do kaple, zámecké zahrady nebo do altánu. Snoubenci musejí sáhnout hlouběji do kapsy, protože vedle správního poplatku tisíc korun, který se platí všude za svatbu mimo stanovenou místnost, zaplatí ještě správě zámku: za obřad v interiéru je to tři a půl tisíce, za exteriér 1800 korun. Mimo sezonu jsou taxy ještě o něco vyšší.

Vor osobně sestavil ženich

Javornická matrika zařizovala svatbu i na louce za městem či na zahradě starobylého Dittersova domu. Ten nejkurióznější obřad se ale odehrál v Kameničce, místní části Bílé Vody. Snoubenci si totiž dali slib bez pevné půdy pod nohama: na voru, který ženich osobně sestavil z desek a kol traktoru.

„Nikdy bych neřekl, že vyrovnávat rovnováhu a u toho číst projev je tak těžké. Na voru na malé nádrži se mnou a matrikářkou byli samozřejmě i svědci a kormidelník, který nás bidlem odstrčil kousek od břehu a pak vor k němu zase dostrkal zpátky. Byla to docela povedená taškařice,“ zavzpomínal starosta Bílé Vody Miroslav Kocián, který snoubence sezdal.

V Jeseníku se už do června oddává v salonku hotelu Slovan, protože radnice i s obřadní síní je v rekonstrukci. Ale i v době, kdy je v provozu, se často svatební místo mění kaple v Průchodní ulici, která je výhodná zejména pro velké svatby, kaplička na Křížovém vrchu nebo zahrada Parkhotelu v Bělé pod Pradědem.

„Zřejmě nejkurióznější svatba, jakou pamatuji, se odehrála v zimě na Ramzové přímo na sjezdovce. Snoubenci byli v oteplovácích a bundách, nevěsta měla nazdobenou čepičku. Na svah přinesli i stůl,“ řekla vedoucí správního odboru radnice v Jeseníku Veronika Klementová.

Kuriozní obřad je dobré dohodnout půl roku předem

Šumperská matrika občas organizuje svatbu ve foyer divadla, v restauraci na Nových Domcích nebo v areálu květinářství v Rapotíně, kde je k dispozici i zimní zahrada.

„Pamatuji i svatbu před hangárem na letišti,“ řekla vedoucí šumperské matriky Jana Urbanová a dodala: „Svatbu mimo obřadní síň je dobré dohodnout nejlépe až půl roku dopředu a nestačí se domluvit s někým z oddávajících, protože musíme takový obřad zkoordinovat s obřady na radnici. Slouží vždy jen jedna matrikářka.“

V Zábřehu mají na kontě na příklad obřad na louce u přehrady na Bozeňově nebo v lomu v Růžovém údolí – tam snoubenci přijížděli na obřad na koních. V sobotu 10. října mířila matrikářka Lenka Vlčková a oddávající zastupitel Karel Crhonek už podruhé do tvrze v nedaleké Nemili. Snoubenci Kamil Vydra ze Zábřehu a Ivana Stalmachová z Mikulovic si nedávno opravenou tvrz vybrali právě pro zajímavý prostor, i když jsou místnosti velmi malé. Obřad měl opět jednu zvláštnost navíc: oddávající byl v renesančním kostýmu.

Oddávající je připraven třeba vyskočit z letadla

„Poprvé v srpnu mi trochu dělalo potíže se do toho složitého oblečku nasoukat. Navíc jsem s tím nepočítal; informaci, že svatba bude v netradičním kostýmu, jsem si vyložil tak, že v něm budou snoubenci. Ale operativně jsem to na místě zvládl,“ řekl Karel Crhonek a dodal: „I kdyby někdo chtěl obřad ve volném pádu z letadla, tak mohu sloužit, protože mám parašutistický výcvik.“

Takový obřad by ale uspořádat nešlo. Hlavní podmínkou obřadu v netradičním prostoru je, aby místo bylo důstojné. A druhou podmínkou je přítomnost státního znaku. Ten má oddávající na kulaté insignii, symbolu výkonné moci, kterou má při obřadu zavěšenou na krku.