Jde o aktivitu litomyšlské knihovny a galerie a českotřebovského muzea a kulturního centra. Projekt ostartoval na začátku května, samolepky s Boženou jsou na všech důležitých místech.

„Božena Němcová je ikona české literatury. My ji chceme přiblížit netradičním způsobem. Připravili jsme literární putování po místech spojených s jejím životem v Litomyšli a České Třebové. Svoje si tady najde milovník literatury, zvídavý turista i rodiny s dětmi,“ uvedla ředitelka Městské knihovny v Litomyšli Iva Pekníková.

Odpadky u kolejí v Liberci, před úklidem v květnu 2022.
OBRAZEM: Letitý problém. Lidi přijíždějící vlakem vítají u Liberce hromady smetí

Interaktivní putování regionem je propojené povídkou současné české spisovatelky Markéty Pilátové. Ta ji napsala exkluzivně pro tento projekt.

V každém městě autoři projektu vytipovali čtyři místa, kde Božena Němcová strávila nějaký čas. Lokality jsou označené speciálními samolepkami s QR kódy. „Z brožury nebo chytrého telefonu se lidé dozví něco zajímavého ze života Němcové. Na každém z osmi zastavení na ně čeká i část povídky Markéty Pilátové s názvem Poslední přání,“ dodala ředitelka Městské galerie Litomyšl Martina Zuzaňáková.

Brožurka pro dětské poutníky

V současné době už vzniká i brožurka pro dětské poutníky se samolepkami. Na každém místě bude aktivita pro děti a na konci se zrodí jejich vlastní pohádková postava.

V Litomyšli se poutníci podívají k domu čp. 27 na Smetanově náměstí, kde Němcová bydlela při svém prvním pobytu v Litomyšli. Dalším zastavením je hotel Zlatá Hvězda, Augustova tiskárna a restaurace Slunce. V České Třebové projekt zavede turisty k restauraci Na Horách, poutní kapli Panny Marie Pomocné na Horách nebo domu čp. 605, kde se léčila u lékaře Františka Rybičky.

Co tvůrce, to jiná bábovka.
Duhová, zdobená čokoládou i sedmikráskami. V Janově se volila nejlepší bábovka

Literární putování s Boženou Němcovou potrvá tři roky. Pořadatelé chystají navíc přednášky, filmové projekce nebo workshopy.

Jednou ze zastávek je i lavička Boženy Němcové poblíž poutní kaple. Stojí v místě, které si měla spisovatelka oblíbit za svého pobytu na Horách v roce 1851. Její existence je doložena na pohlednici z 30. let minulého století. „Lavičku si pamatuji už z dětství. Chodila jsem tam s tatínkem, ale je to místo, o kterém se moc neví,“ podotkla Pekníková.