Jen intenzivní neurorehabilitace pomáhají paní Taťáně z Jablonce nad Nisou překonávat vážné následky cévní mozkové příhody. Protože je ale neproplácí zdravotní pojišťovny, obrací se na veřejnost se žádostí o finanční pomoc.
Paní Taťánu můžete podpořit na stránce donio.cz.
Dnes čtyřiapadesátiletá Jablonečanka Taťána pracovala jako prodavačka, později jako uklízečka. Manžel od ní odešel, ještě když byly její děti malé, proto byla nucena celý život obracet každou korunu. Život se jí obrátil vzhůru nohama skoro před čtyřmi lety. V lednu 2018 prodělala mrtvici. Následky byly veliké, Taťána zcela ztratila soběstačnost.
Po propuštění z nemocnice se o ni začali starat rodiče. „Jsou už dost staří, mají 74 a 75 let. Přestěhovali mne k sobě do bytu a zároveň se postarali o nutné vybavení a pomůcky, jako je zdvihací zařízení do koupelny nebo zdvihací plošina do vchodu domu. Na to nám částečně přispěla pojišťovna,“ popsala Taťána.

Zlepšení jejího těžkého stavu přinesly až neurorehabilitace. „Paní Taťána u nás už intenzivní neurorehabilitace navštěvovala. Vždy se jednalo o tří až čtyřtýdenní kúry, které pro pacienta znamenají tři hodiny intenzivního cvičení denně. Ačkoli je tato forma rehabilitací velmi náročná, přináší výsledky, což nám potvrdila paní Taťána i její rodiče,“ sdělila fyzioterapeutka Eva Slukové z rehabilitačního centra Sarema v Liberci.
Taťána, respektive její rodiče se obrátili na zdravotní pojišťovnu, ta jim však odpověděla, že neurorehabilitace neproplácí. „Moje žádosti o rehabilitaci přes zdravotní pojišťovnu byly vráceny, údajně prý z kapacitních důvodů,“ popsala postižená žena. Vlivem absence pohybu má velký úbytek svalové hmoty.
Neurorehabilitace obsahují posilování svalů, hybnosti kloubů, stabilitu nebo nácvik stání. „Výsledky jsou tak dobré, že už paní Taťána zkouší chodit za pomoci chodítka. Protože byl mrtvicí postižen i její obličej, provozujeme také orofaciální stimulaci na podporu svalů v této oblasti,“ popsala Sluková.

Podle rehabilitačních pracovníků se Taťánin stav lepší, i když pomalu. Zlepšení pociťuje i ona sama, proto by ráda pokračovala v intenzivním cvičení, které je bohužel nad její finanční možnosti.
I to byl důvod, proč vznikla sbírka na pomoc. Tu podpořila crowdfundingová platforma Donio, kde se pořádají sbírky nejen na handicapované, ale třeba i na založení komunitních zahrádek. „Naším cílem je udělat z filantropie pozitivní návyk. I malou částkou lze totiž díky crowdfundingu někomu změnit život k lepšímu,“ poznamenal zakladatel Donia David Procházka.
Pomoci Taťáně žít důstojnější život může každý. Stačí přes web donio.cz zaslat na její kampaň jakoukoli finanční částku.
U žen závažnější
Cévní mozkové příhody u žen jsou často závažnější než u mužů. Cévní mozková příhoda se navíc někdy u žen projevuje jinak než u mužů. U žen může vykazovat netypické příznaky, proto pacientka či její okolí hned nepomýšlí na mrtvici a důsledkem je ztráta drahocenného času.
Jak je vysvětleno na webu Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP), u žen mozková mrtvice obvykle postihuje velkou oblast mozku, což zvyšuje pravděpodobnost, že budou narušeny některé jeho důležité funkce. Ve srovnání s muži je proto u žen, které prodělaly akutní cévní mozkovou příhodu, nižší pravděpodobnost, že budou schopné dále samostatně vést svůj běžný každodenní život.

Akutní příznaky mozkové mrtvice závisí na tom, která oblast mozku je ovlivněna a do jaké míry. Mezi typické příznaky patří například náhlý pocit slabosti nebo paralýzy na jedné straně těla, problémy s řečí, zrakem, náhlé bolesti hlavy nebo silné závratě.
„Ženy však často popisují i další, vzácnější příznaky, které si jen málokdo dokáže spojit s mozkovou mrtvicí. Patří mezi ně například bolesti končetin, nevolnost, zmatenost nebo dokonce zcela atypické příznaky, jako je bolest na hrudi, potíže s polykáním a dušnost,“ informuje NZIP. Někteří odborníci se domnívají, že kvůli těmto netypickým příznakům může trvat déle, než se postižené pacientky dostanou do nemocnice.