Dopravní propojení moří na severu a jihu kontinentu umělou vodní cestou přes evropské rozvodí lákalo panovníky už od dob Karla IV. Jenže jednoduchá čára na mapě se v praxi ukázala jako nereálná.

Přerovská senátorka Jitka Seitlová uspořádala v červnu veřejné slyšení na půdě Senátu, na kterém zazněly argumenty pro i proti záměru.

„Studie proveditelnosti bohužel neodpověděla na základní otázku - kde brát pro průplavní kanál vodu. V důsledku klimatických změn se totiž průtoky výrazně snížily, u Moravy a Odry až na padesát procent dlouhodobého ročního průměru,“ konstatovala senátorka.

Voda Dunaje je navíc pro průplav nevhodná z důvodu vysokého obsahu sedimentů. „Také u této mohutné řeky, o niž se projekt opírá, se v horizontu desítek let očekává výrazné snížení vodnosti v důsledku odtání zdroje z Alpských ledovců,“ dodala.

Memorandum proti kanálu

Starostové obcí na Přerovsku se podepsali pod memorandum, ve kterém vyjadřují svůj nesouhlas s megalomanským záměrem. Vadí jim, že je o chystané stavbě dosud nikdo neinformoval.

„Nejsme ztotožněni s narušením a změnou krajinného rázu, kterou způsobí až desítky metrů vysoká betonová liniová stavba průplavu a jeho doprovodné stavby. Žádoucí není ani ztráta tisíců hektarů kvalitní zemědělské půdy,“ uvádí se v textu.

Pod memorandum se podepsali starostové Lipníku nad Bečvou, Radvanic, Polomi, Rokytnice, Buku, Kokor, Císařova, Majetína, Citova, ale i města Odry v Moravskoslezském kraji.

„Máme velké obavy z toho, že by tato stavba přinesla výrazné zhoršení bilance vody v krajině. U Trnávky má být velký most, u Jezernice zase kilometr dlouhý tunel, což by ovlivnilo i spodní vody. Kanál by výrazně přetvořil krajinu a prostředí Moravské brány,“ vyjádřil svůj názor starosta Lipníku Miloslav Přikryl.

Skeptický k záměru je i hranický starosta Jiří Kudláček. „V současné době nejsme schopni dostavět a udržovat stávající silniční síť a máme velké rezervy i na železnici, kdy bychom mohli zvýšit využitelnost tratí. Jít do projektu za 600 miliard korun je podle mě nereálné,“ zhodnotil.

V Přerově se bude téma vodního koridoru probírat na jednání zastupitelstva koncem srpna. Opoziční koalice Společně pro Přerov a Piráti chce totiž podat návrh, aby se město vůči kanálu jednoznačně vymezilo.

Více než snový projekt

Vodní kanál Dunaj-Odra-Labe se města dotýká už dlouho - desítky let totiž blokuje jeho rozvoj v oblasti územní rezervy pro dopravní cestu i velké přístaviště. Podle projektu se má z Přerova stát největší vnitrozemský přístav Evropy, kde by kromě napojení na silniční, vodní a železniční dopravu mělo vzniknout propojení na letiště.

„Celý projekt je více než snový. V kontextu vodního kanálu by se mohl i neslavně zkrachovalý projekt civilního letiště v Přerově označit za úspěšný byznys. Ale jen pro někoho,“ komentoval to opoziční lídr Jan Horký (SpPP).

S nadsázkou pak dodal, že by Přerov v případě výstavby kanálu zasloužil alespoň dvě linky metra - když už má být přístavním středem Evropy.

Výsledky ekonomického hodnocení podle studie proveditelnosti ukázaly, že má největší smysl propojení Dunaje a Odry. Riziková je naopak varianta projektu, která zahrnuje Labskou větev.

Celkové investiční náklady projektu ve variantě propojení Dunaje a Odry se odhadují na 283 miliard. Ve variantě propojení všech tří řek činí náklady 585 miliard korun.

Podle ředitele společnosti Plavba a vodní cesty Tomáše Kolaříka by ale Přerov stavbou vodního koridoru získal na větší přitažlivosti.

„V Přerově má vzniknout největší nákladní přístav a logistické centrum s napojením na všechny druhy dopravy - silniční, železniční, leteckou a vodní. Kromě nákladní plavby je veliký potenciál i pro tu rekreační, protože by koridor propojil stávající Baťův kanál s Přerovem,“ shrnul výhody.