Archeologové i brigádníci stále zkoumají půdu v okolí Vlčnova. První zmínka o tomto sídle pochází z roku 1244, ale pozůstatky zásobních jam i zbytky hrobů a nejrůznějších staveb dokládají, že se lidem v okolí této dnešní chrudimské městské části líbilo už před nějakými sedmi tisíci lety. Tedy asi pět tisíc let před naším letopočtem.

Archeolog Jan Musil z Regionálního muzea v Chrudimi říká, že za poslední měsíc došlo k velkému navýšení počtu archeologických nálezů. Do poloviny května tu bylo zaevidováno přes 680 nálezových čísel, přičemž na každé takové číslo může připadat třeba i několik stovek jednotlivých střepů či jiných artefaktů.

Kultury na Chrudimsku

„Prozatím máme, s výjimkou paleolitu a raného středověku, pokryté snad veškeré kultury, které se na Chrudimsku vyskytují. Velice silné osídlení máme zdokumentované z doby bronzové. Zejména z období starší doby bronzové, konkrétně únětické kultury. Tady jde o desítky objektů, zejména zásobních jam, a jsou mezi tím i nějaké nálezy hrobečků. Mezi ty zajímavé patří hrobeček dítěte, které má mušličkový náhrdelník. To je opravdu rarita,“ potvrzuje Jan Musil.

Mezi nalezenými artefakty se ale nacházejí například i zbytky náramků a dalších předmětů z laténského období, doprovázeného i keltským osídlením.

Pozůstatky domů

„Z této doby máme klasické sídlištní objekty, jako jsou třeba zásobní jámy, ale máme i pozůstatky domů. Mimo jiné se na místě nachází kompletně zachovaná zemnice, což je vlastně příbytek, který má podlahu zahloubenou pod úroveň terénu. Nad tím byla kůlová konstrukce, která držela střechu. To doplňují i další nálezy, jako jsou například kůlové žlaby,“ doplňuje Jan Musil.

Práce archeologů v okolí Chrudimi je náročná, neboť stopy objektů z různých časových období se tu v zemi mnohdy překrývají. Archeologové přesto věří, že pokud jim bude přát počasí, výzkum ukončí nejdéle v říjnu.