Panenská, nedotčená moderní činností. Takový charakter má příroda v okolí Potůčků v Krušných horách. Přesto hrozí, že právě sem budou jezdit desítky nákladních aut denně. Důvodem je těžba žuly – alkalicky živcového granitu na tamním Pískovém vrchu, který sousedí s územím chráněném v rámci Natury 2000.

Z těžby, kterou zatím Český báňský úřad v Praze nepovolil, mají vážné obavy nejen v Potůčkách, ale i v dalších obcích Krušných hor. Vadí jim nejen těžba samotná, která bude mít zásadní dopad na krajinu, ale právě už zmiňovaná přeprava. Možnosti, kudy by nákladní auta horninu vozila, jsou vzhledem k charakteru regionu totiž hodně omezené. „To víte, že se nám to nelíbí. Hrozí, že budou jezdit i přes nás, proti čemuž se pochopitelně zásadně ohrazujeme,“ říká například Zdeněk Gerát, starosta Merklína, který je přitom od Potůčků vzdálen 17 kilometrů.

Těžební záměr existuje už několik let

Záměr těžby žuly na Pískovém vrchu není nový. První vrty tam byly provedeny už v roce 2004. Další v letech 2011 až 2014. S posledním pokusem přišla společnost KMK Granit z Krásna. Na základě toho v roce 2019 ministerstvo životního prostředí schválilo danou lokalitu jako chráněné ložiskové území.

„Pískový vrch není v majetku obce, ale státu, ve správě ji mají Lesy České republiky,“ říká starosta Potůčků Vlastimil Ondra. Je si vědom, že Krušné hory i okolí Potůček byly v minulosti rudné hory – těžilo se tam ve velkém, i z toho je odvozen současný název. Krušné hory nejsou od slova krušné, ale od krušit nebo-li těžit. „I v Potůčkách se těžil uran ještě po druhé světové válce. V katastru obce jsou doposud nerekultivované haldy po této těžbě a na rozdíl od sousedního Německa nikdo tyto ekologické zátěže neřeší,“ stěžuje si Ondra.

Výhrady mají místní i odborníci

Velké výhrady proti těžbě nemají jen místní občané, ale i odborníci, kteří stojí za zápisem vybraných lokalit Krušnohoří na seznam UNESCO. Konkrétně geolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Michal Urban, který se nejvíce zasloužil o to, že bylo Krušnohoří na seznam světového dědictví přidáno. „Dané území v Potůčkách je významné, protože se tam nachází řada pozůstatků po těžbě cínu, ty jsou nejdůležitější, co v okolí je. Nacházejí se tam i rozsáhlá původní rýžoviště, pozůstatky z hlubinné těžby ze 16. století i pozůstatky původního obydlí. Je to nedotčená oblast, krajina s krásnými rysy, které doposud nezasáhla moderní činnost,“ upozorňuje Urban. „Jako geolog chápu, že tamní naleziště žuly je významné a obsah živce v hornině je vysoký, ale existuje velké riziko, že kvůli těžbě dojde k narušení evropsky významné lokality a ke konfliktu s přírodou.“

Obává se i již zmiňované přepravy. „Je nemyslitelné, že by se dnes lesní cesty měly přebudovat na silnice pro náklaďáky. Navíc mě zneklidňuje představa, že by se žula mohla vozit druhou trasou přes Bludnou a Pernink, což je ta nejcennější část Krušných hor, která už zasahuje do UNESCA,“ dodává Urban.

Vedení obce Potůčky bylo vždy proti těžbě a vydalo k tomu několik negativních stanovisek, platné jim to ale není. „Ministerstvo životního prostředí bohužel souhlasilo s uznáním chráněného ložiskového území, a tím se rozběhla řízení, do nichž zatím obec přizvána nebyla. Firma teď bude žádat o povolení těžby a až v rámci tohoto procesu se staneme i my účastníkem,“ vysvětluje Ondra. Upozorňuje, že v okolí Pískového vrchu je velmi pěkná příroda, kudy prochází Natura 2000 a kde žijí chránění živočichové a jsou vzácné rostliny.

Možnost těžby posvětilo ministerstvo i kraj

Podle něho bylo území schváleno ministerstvem životního prostředí i odborem životního prostředí Krajského úřadu Karlovarského kraje i přes skutečnost, že se v něm nachází archeologicky cenná lokalita bývalé osady Pískovec- Schwimmiger. „Společnost KMK Granit provozuje povrchový důl například v obci Krásno a nedokážeme si představit něco podobného v lokalitě Pískového vrchu nad údolím říčky Černá, které je přírodním skvostem v katastru obce Potůčky,“ říká starosta.

Záměry těžařů nezná ani ministerstvo

Podle ministerstva má mít lom výšku od 5 do 83 metrů a jeho rozloha má být až 7,4 hektaru. „V tuto chvíli nemáme o povolování těžby granitu u Potůček žádné informace. K otázce Natury 2000 nebo dopravy přes obce v okolí se v tuto chvíli nelze vyjádřit, protože ministerstvo nezná záměry těžařské společnosti KMK Granit. Obecně ale platí, že stanovení dobývacího prostoru a povolení těžby předchází proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), v němž všechny tyto aspekty musí být zohledněny, dotčené obce jsou jeho účastníky a ministerstvo k němu vydává své závazné stanovisko,“ uvádí mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Odbor životního prostředí krajského úřadu už na podzim roku 2019 konstatoval, že stanovení chráněného území nemůže mít významný vliv na současné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.

Podle mluvčího Českého báňského úřadu v Praze Bohuslava Machka zatím ve věci rozhodnuto nebylo. „Potřebné povolení o stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti bude vydávat Báňský úřad v Sokolově,“ upřesňuje.

Vyjádření firmy se Deníku do uzávěrky listu i přes opakované urgence nepodařilo získat.