„Byla sice původně předmětem církevních restitucí, ale žaloba na její předání byla letos v létě stažena," informoval kraj.

Královecká madona je jednou z nejcennějších dřevěných plastik v depozitáři muzea, jedná se o pozdněgotickou práci z období 1470 – 1480 a restaurování se dočkala v 80. letech. „Cílem restaurátora Jiřího Toroně bylo zpevnit červotočem silně napadené dřevo a uspokojivě vyřešit estetický vzhled plastiky," uvedla již dříve v mýtském zpravodaji Jana Vondrová. „Tenkrát byla v tak špatném stavu, že je vůbec zázrak, že drží pohromadě," konstatovala restaurátorka Hana Vítová, podle které tomograf ukázal, že část sochy byla doplněná ještě před zmíněným restaurováním. „Velkým překvapením pro nás bylo, že destička na zádech sošky zakrývá konstrukci, která drží tu sochu pohromadě," popsala Hana Vítová s tím, že prostor okolo konstrukce je vyplněn plátěnou bandáží prosycenou směsí vosku a pryskyřice. „Jsou tam i tři vsazená příčná žebra nasazená na kolík, který je zasazen do soklíku sošky. Celá je pak pokryta zmíněnou směsí vosku a pryskyřice," doplnila restaurátorka a dodala, že sken doplnil tehdejší velmi strohé záznamy o restaurování.

Královecká madona pochází ze zaniklé osady Královec, která se nacházela jihozápadně od Anenské Studánky zhruba osm kilometrů od Lanškrouna. Prameny mluví o tom, že osada Královec zanikla po druhé světové válce.

Do projektu byly zahrnuty i sochy Jana Evangelisty z Pardubic a Jana Evangelisty a Panny Marie Bolestné z Kalvárie z Orlického Záhoří, u nich však k žádným překvapujícím zjištěním nedošlo.

Madonu odborníci prozkoumali prostřednictvím tomografu.Zdroj: archiv PK

Projekt skenování soch se koná pod hlavičkou Akademie věd. „Do projektu je zařazeno asi třicet soch z regionu a právě díky těmto moderním technologiím se usnadní restaurátorům rozhodování, které z nich je možné restaurovat a jak nejšetrněji to udělat," řekl náměstek hejtmana Roman Línek. Podle Hany Vítové pak moderní technologie restaurátorům ušetří nepříjemná překvapení.

(jan, tz)