Tornádo 24. června 2021 zasáhlo 26 kilometrů dlouhý pás území Hodonínska a Břeclavska, kde poškodilo zhruba patnáct set domů. Řádění ničivého živlu si vyžádalo životy šesti lidí, další více než dvě stovky se zranily. Materiální škody se uvádí kolem patnácti miliard.

Právě při výročí tří let od tornáda byl Dům přírody v Hodoníně dějištěm přestavení výsledků výzkumu, který se zaměřil na dopady pomoci v zasažených obcích. A to na základě výpovědí lidí z postižených domácností.

„Zpracováváme hodnocení v sociální oblasti, různých programů, intervencí. A co se týká takovýchto speciálních zvláštních mimořádných událostí v Česku, tak ty se příliš nehodnotí, takže motivace pro nás byla být i těmi prvními, kdo se podívá na hodnocení tornáda,“ vysvětlil ředitel společnosti SocioFaktor Daniel Topinka.

Ta provedla výzkum hodnotící dopad pomoci na domácnosti a zkoumá, jak se jim podařilo s důsledky tornáda vyrovnat. Zadavatelem výzkumu je humanitární organizace Adra a jeho provedení podpořila řada neziskových organizací a nadací.

Zajímavý tak ve výzkumu je například vývoj kvality života z perspektivy zasažených lidí. Po tornádu u nich došlo k razantnímu poklesu fyzického i psychického zdraví, zhoršení ekonomické situace, energetické soběstačnosti a zejména kvality okolí.

Po události se hodnocení všech aspektů postupně vrací na původní hodnoty, kterých však dosud nedosáhlo.

„Docela překvapily posuny během dvou let. Když člověk sleduje křivky vývoje psychického a fyzického zdraví i finanční situace, jde vidět, jak spolu souvisí,“ popsal Topinka. S dvouletým odstupem tak dotazovaní obyvatelé nejhůře hodnotili energetickou soběstačnost a kvalitu okolí, což často souvisí s pomalou obnovou zeleně.

Jak se změnily vztahy mezi lidmi? 

Unikátní výzkum u stovek domácností posuzoval také vývoj vztahů mezi lidmi.

„Jejich kvalita v rodině stagnovala a v dnešní době je mírně pod původní hodnotou. Kvalita vztahů v sousedství stoupla a mírně nad původní úrovní se drží dosud. Zde je třeba zmínit případ obyvatel bytových domů, kteří uvedli, že se kvalita vztahů v sousedství výrazně zlepšila z původně anonymního soužití. Vztahy v obcích se těsně po události mírně zlepšily, avšak s delším odstupem se propadly a v současnosti jsou podle respondentů pod původní úrovní,“ stojí v komentáři k výzkumu SocioFaktoru.

A když se dostaneme k hodnocení systému pomoci, vysokých čísel dosáhla jak organizace pomoci, tak srozumitelnost jejího poskytování. Hůře lidé z postižené oblasti hodnotili u pomoci transparentnost a pak především spravedlnost.

„Na tuto otázku však přímo odpovědělo nejméně respondentů, jelikož téměř pětina z nich se necítila oprávněná spravedlnost hodnotit - často zmiňovali, že k hodnocení spravedlnosti nemají potřebný odstup. Jako důvod nespokojenosti respondenti uváděli, že vnímali nerovnost v rozdělování pomoci, kdy čelili nerovným podmínkám při obnově svého bydlení,“ stojí ve zprávě.

Dotazovaní nejlépe hodnotili pomoc poskytovanou neziskovými organizacemi, rodinou a známými a přáteli. „Pomoc ze strany pojišťoven byla často hodnocena jako nedostatečná kvůli neaktuálním pojistným smlouvám a rychlému růstu cen stavebního materiálu,“ napsali zpracovatelé do shrnutí výzkumné zprávy.