„Jirka nastupoval 1. března 1989 do Šumperku. Sloužili jsme spolu na jedné směně,“ vzpomíná na bývalého kolegu Karel Ondruch. Je ředitel územního odboru Šumperk Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje. S Jiřím Rýznarem se znal už z dřívějška. Žil totiž v sousední vesnici.

„V té době se v Šumperku utvořilo družstvo požárního sportu. Byli jsme mladí a kdo z nás měl trochu sportovní vlohy, tak v něm byl. Jirka s naším družstvem jezdil už dva, tři roky předtím jako dobrovolný hasič,“ líčí Karel Ondruch.

Generální ředitel hasičů Vlček: Neřešíme jen požáry, ale i covid nebo uprchlíky

V hasičském sportu tehdy šumperští profesionální hasiči dosáhli významných úspěchů.

„V kraji vždycky excelovala Ostrava, ale jednou to pokazila a my jsme soutěž v požárním sportu vyhráli. Jeli jsme pak na republikové finále, kde jsme skončili šestí,“ dodává ředitel územního odboru podrobnosti.

Šikovný, skvělý kluk…

Jiří Rýznar byl hasič tělem i duší. Začínal jako dobrovolný v Nemili, odkud pocházel. Ze stanice v Šumperku v roce 1997 přešel na do Zábřehu, na tamní stanici se stal velitelem družstva. To obnáší vedení směny, výcviků, školení či hospodářských prací. Při zásahu jej pak velitel družstva řídí. Byl Jiří Rýznar na tuto pozici vybrán, protože mezi kolegy vynikal?

„Člověk k tomu musí mít předpoklady. Někdo má vůdčí vlohy, je zodpovědný, musí prokázat, že umí spoustu věcí. Jsou na to kurzy. A z uchazečů se vybírá,“ shrnul Karel Ondruch.

„Byl to šikovný, skvělý kluk. A… hodně nám chybí. Na Jirku vždycky rád zavzpomínám. Skvělý člověk, výborný kamarád, nezkazil žádnou legraci. Uměl se postavit k práci. Pocházel z vesnice a na vesnici si spoustu věcí musí člověk dělat sám,“ doplňuje k osobnosti Jiřího Rýznara jeho blízký kolega.

Památník a pochod

Na místě tragédie vybudovala rodina památník. Kovová deska se jménem a datem úmrtí, verš, jednoduchý kříž, na němž visí bílá hasičská helma.

„Snažíme se ho udržovat. Když kluci jedou okolo na kondiční jízdu, u pomníčku se zastaví, osečou trávu, aby to místo nějak vypadalo,“ říká Karel Ondruch.

S rodinou Jiřího Rýznara se zná a jsou v občasném kontaktu.

„Jirka byl velký sportovec, měl rád přírodu, chodil na běžky, po horách. Rodina pořádá v červenci nebo srpnu, když se blíží výročí Jirkova úmrtí, vzpomínkový pochod. Většinou vybere trasu tady v Jeseníkách. Pochodu se účastní i chlapi, kteří s Jirkou sloužili. Trochu to teď zastavil covid, ale naposledy jsme se s rodinou zase bavili o tom, že budou něco připravovat,“ nastínil Karel Ondruch.

Jiří Rýznar je třetím hasičem na Šumpersku, který v uplynulém čtvrtstoletí zemřel v souvislosti s plněním služebních povinností. V roce 2005 zemřel při nehodě na Sokolské ulici v Zábřehu Jaroslav Klimeš, o dva roky dříve utonul Zdeněk Tobiáš poté, co se s ním při výcviku na řece Moravě převrhla loďka.

„Na stanicích v Zábřehu i Šumperku máme pamětní desky. Máme tam všechny tři chlapy, kteří zemřeli při výkonu z povolání, abychom si je připomínali. Doufám, že už se úmrtí příslušníků sboru ve službě zastavila,“ uzavírá Karel Ondruch.