Krasojízda „kachen“ se letos konala už popáté. Jde vlastně o předvoj k velkému národnímu srazu majitelů a přátel Citroënů 2CV, který se koná vždy kolem poloviny června.

„V podstatě teď vezeme pochodeň na národní sraz. Naše cesta začala v Pelhřimově v sobotu 8. června, dále jsme jeli do Tábora, Bavorova, Třeboně a končíme v Telči. Máme různé zastávky, chodíme po památkách nebo zajímavostech a bavíme se. Během cesty se k nám pak připojují další účastníci a zase se různě odpojují,“ líčil jeden z účastníků Tomáš Neruda, který svou kachnou jezdí nejen po Česku, ale i po Evropě.

Se svým zeleným vozítkem byl například ve Španělsku, Portugalsku a dokonce i za polárním kruhem.

Desítka účastníků „kachního“ výletu přijela do Třeboně už v úterý v podvečer. Posádky vozů přenocovaly v autokempu u Schwarzenberské hrobky na okraji města, odkud se následující den kolem poledne vydali směrem na Novou Bystřici a Vysočinu.

Věděli jste, že…

Citroën 2CV dokáže vyvinout rychlost i přes 120 kilometrů v hodině a spotřeba se průměrně pohybuje kolem sedmi litrů.

„Většina ‚kachen‘, co jsou tu, je až z 80. let, ale tato auta se vyráběla od roku 1948 až do roku 1990. Stejně jako Volkswagen brouk se i ‚kachny‘ vyráběly v milionech kusů. Máme tu ale i jednu zvláštnost, což je Citroen 2CV AK400, který vychází z původní kačeny. Je to největší dodávka na tomto podvozku, která se dělala. Bylo to užitkové auto pro podnikatele a drobné živnostníky, například malíře nebo pekaře,“ přiblížil Neruda.

close Legrační kachny měly zastávku v Třeboni. info Zdroj: Deník/Jana Urbanová zoom_in

„Kachna“ je jednoduché lidové vozítko. Nenajdete tu žádné vymoženosti jako je posilovač řízení nebo rádio. Majitelé těchto aut s nadsázkou říkají, že by vzhledem k hluku motoru bylo zbytečné.

„Každá ‚kachna‘ je odrazem svého majitele. Baví mě hlavně její praktičnost a technická konstrukce, krásně se ovládá. Geniální je především řešení podvozku. Auto je jednoduché a většina vlastníků si své Citroëny 2CV zvládne opravit sama. Skvělá je i komunita lidí kolem ‚kachen‘,“ pochvaloval si Neruda.

Ten následně Deníku ukázal brožuru se seznamem kontaktů na majitele „kachen“ z celého světa, kteří jsou v případě poruchy ochotní kdykoli pomoci. „Z minulého roku mám příhodu, že jednomu známému se v Německu na cestě do Itálie porouchala vrtule v autě. Využil jeden z těchto kontaktů v Rakousku a ta paní mu tu součástku vyndala z vlastního auta a přivezla mu ji na dálnici, aby dojel,“ vyprávěl.

„Kachna“ na legendárním Dakaru 

Citroën 2CV se letos v lednu poprvé zúčastnil i rally Dakar Classic určené pro historické vozy. Na trasu vyrazil s dámskou posádkou.

„Žádné speciální úpravy kromě zpevnění podvozku v podstatě neproběhly a ‚kachna‘ dojela téměř v sériové podobě. Jelo se hlavně podle barvy a složení písku. Bylo to hodně o plánování, lopatách a nájezdech a holky musely hodně kopat. O tom, že dojedeme jsme byli přesvědčení až v polovině závodu. Těšilo mě, že kromě nás se v písku zasekli i favorité závodu,“ uzavřel Neruda, který jako jediný mechanik doprovázel posádku Barbora Holická - Lucie Engová.

„Kachna“ nakonec závod úspěšně dokončila na 63. místě.