Turów potřebuje více času a peněz, tvrdí Poláci

Nikdo z přítomných nepoukázal na to, že jediný ze zmiňovaných dolů, který se opravdu nachází na hranici Česka, Německa a Polska je hnědouhelný důl Turów. Ten je také jako jediný předmětem mezinárodního sporu a podle odborníků má těžba v dole negativní dopady na životní prostředí na české straně hranice.

Setkání v Bogatynie tak místo kritické debaty přineslo jen dokola opakované argumenty, že odchod od uhlí a transformace regionu musí být pozvolné a spravedlivé a nikoli divoké.A právě tak podle Poláků chtějí postupovat Češi. Zástupci českých obcí a Libereckého kraje však na setkání chyběli.

OBRAZEM: Harrachovem se prohání novodobí gladiátoři

„Důl bude v provozu až do roku 2044, aby byla zajištěna energetická bezpečnost Polska. Pak teprve bude důl rekultivován, přeměněn na velké jezero a navrácen komunitě místních,“ řekl Dabrowski v Bogatynie, zatímco v Praze probíhalo jednání mezistátních expertních skupin, které připravují smlouvu mezi ČR a Polskem. Smlouva má ochránit české obyvatelé postižené negativními dopady těžby v Polsku a zaručit, že nebude docházet ke zhoršování situace. Česko má na oplátku stáhnout žalobu od Soudního dvora EU. K vyjednávání se vyjádřil například starosta Zhořelce Rafal Gronicz. „Současná vyjednávací pozice je výhodnější pro českou stranu. Dohoda by měla být uzavřena, co nejdříve. Češi ukazují na nás, my zase vidíme problém na jejich straně. Dokud se ale vyjednává u jednoho stolu, je to dobrý vývoj,“ okomentoval průběh vyjednávání Gronicz

Dodal ještě, že je škoda, že region vypadl z Fondu spravedlivé transformace EU. „Bez externích finančních zdrojů bude odchod od uhlí náročný,“ řekl Gronicz. Dabrowski si také postěžoval, že 17 miliard EUR na transformaci evropských uhelných regionů je málo. „Není to částka, která by byla schopna zajistit odchod od uhlí ve všech hornických regionech v Evropě. Je to zkrátka malý rozpočet,“ dodal Dabrowski. To, že nebudou moci Poláci využívat prostředky EU, je ale způsobené tím, že chtějí v dole těžit až do roku 2044.

Odchod od uhlí? V přípravě

Podle starosty polského okresu Zhořelce Artura Bielinského se region na odchod od uhlí připravuje. „Je potřeba, abychom si stanovili finální datum, tak jako v ČR uvažují o roce 2038. Plán už máme a přípravy probíhají. Chci taky říct, že transformace tady už probíhá nejméně třicet let. V 90. letech v dole, elektrárně a přidružených firmách pracovalo přes 10 tisíc lidí, teď je to méně,“ uvedl Bielinski. Doplnil ho europoslanec Jerzy Buzek, který se podílel na přípravě Fondu spravedlivé transformace. "Podívejte se, jak byly kdysi zdecimovány kyselými dešti Jizerské hory, protože se nepočítalo během těžby s ochrannou životního prostředí a vzduchu. Tehdy jsme neměli žádné nástroje na odsiřování SO2. Jiné státy odcházely od uhlí už před dvaceti, třiceti lety a bez evropské podpory, jakou máme teď. Je potřeba toho využít," uvedl Buzek.

Čápy z Jablonného v Podještědí je možné sledovat online

Europoslankyně za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost Anna Zalewska souhlasila se svými předřečníky, že dohoda mezi ČR a Polskem, by měla být podepsaná, co nejdříve. „Ať naši starostové sdělí českým starostům z dotčených obcí, že je okamžitě připojíme na polské vodovody,“ navrhla Zalewská řešení konfliktu. Poslankyně Evropského parlamentu (EP) je velkou zastánkyní těžby, společně s novým starostou Bogatynie nedávno předávala zástupcům EP petici na podporu dolu a lobovala také u českých poslanců. „Nátlak na zavření dolu je nespravedlivý. V centru zájmu by měl být člověk, obyvatel tohoto regionu, který je spojen s Turówem,“ uvedl starosta Bogatynie Wojciech Dobrolowicz.

Podle horníka Dominika Zawady, jehož rodina v dole pracuje už třetí generaci, je potřeba pracovat na strategii budoucího vývoje regionu. „Chtěl bych být v důchodu jako můj otec a děda. Užívat si čas s dětmi a vnoučaty v rekultivovaném prostoru dolu. Moje místo je tady v Trojzemí,“ odpověděl Zawada na otázku, jak bude život okolo Bogatynie vypadat v roce 2050.