V době, kdy Neruda spolu se svou matkou Barborou a otcem Antonínem obýval malý pokojík v přízemí domu U Dvou slunců, se ulice pod Pražským hradem ještě jmenovala Ostruhová. Dnešní podoba domu č.p. 47 pochází z konce 17. století, kdy byly spojeny dvě starší renesanční budovy.

Dávné skloňování

Název mu dal domovní štít, na kterém jsou zobrazena jak název napovídá dvě slunce. Možná jde o připomínku toho, že původně byly domy dva. Nespisovný název, nad kterým se mnozí podivují, je pak zase pozůstatkem staročeského skloňování.

Hostinec, který byste našli v přízemí, se honosí datem 1614, ze kdy pochází první zmínka o jeho existenci. Tehdy vlastnila dům manželka rytíře Bohuslava Hrobnického z Hrobnic. Už o sedm let později, po stavovském povstání, jí však byl zabaven.

Hotel Jalta na pražském Václavském oslavil 1. dubna 50 let od svého založení v roce 1958. Oslavu hotel pojal dobově.
Hotel Jalta: obklady pro něj vybíral sám prezident

Za dobu svého fungování hospůdka několikrát změnila jméno: v roce 1895 na Švehlovu pivnici, na konci 20. let minulého století na Velkopopovickou pivnici, lidově se jí říkalo u Nerudy… Už nějakou dobu se ale drží konzervativního pojmenování podle samotné budovy.

Jedna věc se však s časem nemění. Podnik už odedávna přitahoval umělecky založené Pražany, ve 20. století pak chartisty a underground. Ve své době jste tam mohli často potkat Václava Havla, Ivana Martina Jirouse, ale především básníka a filozofa Egona Bondyho, který podle svých vlastních slov byl „pro pivo schopen všeho“.

Návrat genia loci

Bondy zanechal výstižný popis podniku: „U Dvou slunců byla v 50. letech taková zaflusaná putyka. Od 70. let se stala když ne zrovna kolébkou, tak alespoň mateřskou školou undergroundu.“

Restaurace Oáza ve vestibulu nádraží Praha-Smíchov bude rekonstruována v rámci modernizace celé stanice.
Smíchovská „Mekka všech vágusů“ se mění. Nová Oáza chce zachovat Magorův odkaz

V roce 1975 tam vznikl a byl pokřtěn samizdatový sborník Děti dvou slunců. Undergroundová kapela The Plastic People of the Universe připomíná hostinec v textu na motivy díla filozofa a spisovatele Ladislava Klímy: „Ach, popíjel jsem U slunců, popíjel, dvacet pět plzní a osm slivovic…“ Je jasné, že tam asi bývalo veselo.

Před necelými dvěma lety získal hospodu nový majitel Pavel Robek, který z oné ‘zaflusané putyky,“ kam si Pražané téměř odvykli chodit, opět stvořil příjemné místo, kde se podává tradiční česká kuchyně, a kde to dýchá malostranským geniem loci.