„Je to naprosto výjimečné zjištění pro celý národní park i jeho region, dosud jeho výskyt nebyl známý ani u nás, ani v sousedním Saském Švýcarsku,“ řekl ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko a ornitolog Pavel Benda.

Doposud se něco takového podařilo na Děčínsku pouze dvakrát. „Jeden záznam pochází z konce března 1960 z okolí Jalůvčí, druhý z konce ledna roku 2002 z okolí Pastýřské stěny, kdy byl pozorován sameček tohoto druhu,“ přiblížil historii pozorování mluvčí správy národního parku Tomáš Salov.

Nenápadný druh

Datlík tříprstý je velice skrytě a nenápadně žijící druh se zřetelnou vazbou na horské lesy pralesovitého charakteru s vysokým zastoupením smrku. Jeho hlasové projevy jsou velice tiché a nenápadné, vůči člověku však nevykazuje přílišnou plachost. Tradiční hnízdiště v České republice se nacházejí na Šumavě a v horách na pomezí České republiky a Slovenska. Dorůstá 20 až 25 centimetrů a velikostí tak připomíná strakapouda, oproti datlovi je přibližně poloviční. Druhové jméno tříprstý nemá náhodou, oproti jiným ptákům mu jeden prst chybí.

„Důležitou součástí jeho potravy jsou larvy kůrovců a tesaříků. V souvislosti s kůrovcovou gradací se datlíkům tříprstým zvýšila potravní nabídka a ornitologové jej začali zaznamenávat ve větší míře ve smrkových lesích,“ nabídl Salov možné vysvětlení, proč datlík zamířil i do Českého Švýcarska, které poslední roky sužuje kůrovcová kalamita. Vyskytuje se tak v Krkonoších, na Českomoravské vrchovině nebo v Krušných horách.

Datlík tříprstý je spíše usedlým druhem, který zřejmě nemigruje na delší vzdálenosti, tedy i v lesích Českého Švýcarska je pravděpodobně přítomen trvale, ale ve velmi řídké populaci. Právě díky svému nenápadnému způsobu života uniká pozornosti ornitologů. Ti se na něj nyní zaměří více.

„Terénní pracovníky správy národního parku jsem v této souvislosti požádal, aby v rámci svých obvyklých činností zaměřili svou pozornost právě i na tento vzácný druh. Na jiném místě parku se však pozorování ještě nepodařilo,“ doplnil ředitel Benda.

Další významné objevy 

V Českém Švýcarsku se nejedná v poslední době o první takto významný objev. Například v závěru loňského roku zde odhalili dva nové druhy netopýrů, které se v tomto regionu doposud nevyskytovaly. Konkrétně šlo o netopýra obrovského a jižního.

Oba druhy se nacházejí na opačných koncích velikostního spektra. Netopýr obrovský je největším žijícím v Evropě. Rozpětí má výrazně větší než kos černý, přibližně stejně velké má žluna zelená. „Rozpětí jeho křídel dosahuje až 46 centimetrů, čímž téměř o 10 centimetrů převyšuje rozpětí křídel u netopýra velkého,“ přiblížil rozměry mluvčí správy Salov. Netopýr obrovský je schopný ulovit kromě hmyzu a bezobratlých, jimiž se živí všichni čeští netopýři, také menší druhy ptáků. Váží až 76 gramů.

Oproti tomu netopýr jižní patří mezi nejmenší evropské druhy, váží sotva osm gramů a měří necelých pět centimetrů. Je typickým synantropním druhem, který se vyskytuje v blízkosti lidí, především u lidských staveb, které jim nahrazují přirozené prostředí.

Při pátrání po nových druzích použili odborníci moderní přístroje detekující ultrazvuk, který využívají právě netopýři. Dlouhou dobu ale byli odkázáni na kontaktní metody výzkumu těchto živočichů, mezi něž patří odchyty do sítí, kontroly letních kolonií na půdách, kontroly zimovišť či náhodné nálezy zraněných či uhynulých jedinců.

Za posledních pět let se tak podařilo ve skalách v Českém Švýcarsku potvrdit výskyt pěti nových druhů netopýrů, které tu dříve nežily. V letech 2016 a 2017 odborníci objevili netopýra alkathoe, netopýra brvitého a netopýra Saviova.