Návrat na kanálový úsek má umožnit nové plavební zařízení. „A to buď v podobě plavební komory, nebo lodního zdvihadla. To se v současné době na území České republiky nevyskytuje,“ přiblížil možná řešení Jan Bukovský, mluvčí republikového Ředitelství vodních cest, které už představilo studii okruhu.

U druhé varianty by tak šlo v Česku o unikát. „Nicméně se v Evropě na vodních cestách využívá, a to i v nesrovnatelně větším měřítku. Lodní zdvihadla se nacházejí například ve Velké Británii, Belgii, Francii a Německu,“ upozornil Bukovský.

Jak doplnil ředitel společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek, i samotná zdvihadla se v zahraničí stávají turistickými atrakcemi. „Navíc oproti plavební komoře šetří vodou. Také by mělo dojít odlehčení plavební komory I, která je nejvytíženější na Baťově kanálu,“ podotkl Bártek.

Lodní zdvihadlo funguje na principu vyvážené vany. „Plavidlo vpluje do ocelové vany, která se celá spolu s vodou i plavidlem svisle pohybuje do potřebné polohy. Oproti plavební komoře tak není k proplavení potřeba voda pro její plnění a prázdnění, aby umožnila lodím překonat spád mezi dvěma úrovněmi hladiny v kanále či na řece,“ vysvětlil mluvčí Ředitelství.

Chybí propojení

Řeka mezi Vnorovy a Veselím nad Moravou je sice splavná už dnes, ale chybí právě propojení na plavební kanál. „Zdvihadlo loď zvedne na úroveň Baťova kanálu,“ přiblížil řešení veselský starosta Petr Kolář.

Právě on spolu Vojtěchem Bártkem iniciovali vznik plavebního okruhu u ministerstva dopravy, pod které spadá Ředitelství vodních cest. „Řešení, který vytvořil architekt Kotas, je zajímavé a velmi se mi líbí. Reaguje na růst návštěvnosti na Baťově kanále a růstu počtu lodí, které se po něm plaví,“ řekl Bártek.

Plavební komora nebo lodní zdvihadlo by se v budoucnu měly nacházet na okraji zámeckého parku v blízkosti stávajícího přístavu Veselí nad Moravou. I když se dnes navyšuje jeho kapacita na třiatřicet lodí, tak v souvislosti s plavebním okruhem a pro pokrytí zvyšujícího se počtu návštěvníků, se má ještě rozšířit. „Dojde ke zvýšení přístavní kapacity současného, dnes modernizovaného, přístavu o 46 plavidel,“ upozornil Bukovský.

Celkové investiční náklady se podle něj pohybují ve výši zhruba 395 milionů korun. „Uvedení do provozu je předběžně plánované na plavební sezonu 2027 s tím, že se jedná o optimistický scénář z hlediska přípravy a povolovacího procesu stavby,“ nastínil mluvčí Ředitelství. Zároveň dodal, že i po vzniku plavebního okruhu samozřejmě zůstane zachované pokračování cesty přes plavební komoru Vnorovy II směrem na jih do Strážnice nebo přístavu v Petrově. (pt)