O to více, když názory na údržbu zeleně i její četnost se často diametrálně liší, jako v případě Kladna. „Myslím si, že zeleně je na Kladně dostatečné množství. Rozhodně je o ni vždy dobře postaráno. Často totiž vidím pracovní četu, jak například seká trávu a vykonává další podobné práce,“ myslí si jednadvacetiletá Kladeňačka Barbora, kterou velmi těší fakt, že je v Kladně dostatečné množství parků. „Samo město je navíc obklopeno lesem, což je prostě krása,“ dodala Barbora.

Opačného názoru je ale Lukáš Smetana z Kladna. „Kladenská zeleň je špatně udržovaná. Jediné místo, které se udržuje, je náměstí Svobody. Nejvíce mi vadí, že dnešní vedení radnice, chce snižovat zeleň a zastavovat zelená prostranství. Další problém vidím v tom, že město není schopné sbírat z parku a keřů odpadky, i když to primátor sliboval,“ míní Lukáš.

Krajský úřad Středočeského kraje v Praze.
K hospodaření kraje nemělo ministerstvo výhrady

Z městských pokladen ovšem proudí nemalé sumy, které stojí například revitalizace různých lokalit či běžnou údržbu zeleně. Třeba v největším středočeském městě, v Kladně, bylo podle mluvčí kladenského magistrátu Lenky Růžkové za poslední čtyři roky zrevitalizováno celkem šest hektarů ploch. Mezi ty patří například dvojice přírodních zahrada, park Lesík či park Zoologická. Dále město pro své občany zrevitalizovalo také Sítenského údolí, plochu kolem pomníku na náměstí Karla Kindla, záhon ve vnitrobloku L. Janáčka či zrekonstruovala záhon kolem pomníku Lidických mužů.

„Začali jsme i s přípravnými pracemi na revitalizaci přírodních zahrad mateřských škol Na Vyhaslém a Na Růžovém poli. V rámci těchto akcí, ale i mimo ně, jsme vysadili přesně 899 stromů a 2939 keřů,“ informovala Kladenský deník Lenka Růžková. Podle ní je na údržbu zeleně včetně odplevelení chodníků v rozpočtu pro letošní rok vyčleněno asi 35 milionů korun. Kladenský rozpočet pro rok 2018 počítá také s 15 miliony na nové investice týkající se veřejné zeleně.

„V loňském roce jsme do nových investic vložili kolem 37 milionů,“ dodala mluvčí magistrátu.

Nemalé prostředky do údržby zeleně investuje také město Libušín. „Jedná se přibližně o sedm set tisíc korun, do které musíme započítat část mzdových nákladů zaměstnanců, opravy strojů i služby spojené s údržbou stromů,“ sdělil libušínský starosta Vladimír Eichler, podle něhož slov nejvíce financí spolkne sekání trávy. „Od občanů občas obdržíme podnět na stav stromů, kdy okamžitě provádíme kontrolu a případný následný zdravotní prořez, ve výjimečných případech i kácení. Domnívám se, že spoluobčané jsou se stavem zeleně spokojeni, protože podněty jsou minimální,“ hodnotí situaci v Libušíně starosta.

Péče o veřejnou zeleň se pochopitelně nevyhne ani dalšímu městu na Kladensku, a to Smečnu. „Veřejnou zeleň udržuje technická četa města. Máme ovšem pouze čtyři pracovníky. Plochy jsou ve Smečně rozsáhlé. Naštěstí někteří lidé se o bezprostřední okolí svého domu starají sami a dobrovolně, záleží jim na tom, jak to kolem nich vypadá,“ chválí smečenská starostka Pavla Štrobachová, kterou zároveň mrzí fakt, že se přesto množí i případy, kdy občané o okolí svého obydlí nedbají. „A stačí přitom tak málo. Obdivuji moravské obce, kdy si lidé zkrášlují prostranství před domem sami, i když je to ulice. Přála bych si, aby tato móda dorazila i k nám,“ dodává s úsměvem Pavla Štrobachová.

Knihu slánského rodáka Josefa Kadeřábka Nerovný boj o víru. Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný (1600 – 1665) dostanete buď ve Vlastivědném muzeu a nebo u slánských knihkupců.
Od třetí pražské defenestrace uplynulo 400 let