Skoro jako na Šumavě. Tak si člověk připadá kousek za Újezdečkem, když se po cestě na lesní pěšině rozevře pohled na zatopený lom ČSM s krásně čistou vodou. „Lidé se sem chodí koupat, také rybáři sem chodí,“ popisuje jeden z „místňáků“ Pavel Zeman.

Máloco nasvědčuje tomu, že právě tady před desítkami lety rejdila těžká technika a těžila uhlí. S tím je konec, na hornickou minulost, uzavřenou už v 70. letech 20. století, upomíná pouze úsměvný fakt, že místo brambor místní na zahrádce sem tam kopnou právě do uhlí. Tady se prostě rekultivace povedla.

Za několik let by přitom tato post-uhlelná idyla mohla být opět minulostí. Právě tady se má totiž podle prozatímních plánů zpracovávat ruda na lithium. Místním se to nelíbí. „To je něco hroznýho,“ nebere si servítky Václav Koudelka, kterému by měla do několika let prakticky za okny domu firma Geomet postavit nový závod pro stovky zaměstnanců. Podobných domů, kterých by se plány týkaly, je v sousedství víc. „Po třiceti letech, kdy se sem zase vrátila příroda, to přijdou devastovat?“ rozhořčuje se muž. „Prach, hluk, doprava,“ vypočítává pan Koudelka, čeho přesně se obává.

Z Cínovce by se měla ruda do Újezdečku dopravovat pásovým přepravníkem či lanovkou. Pryč by měly jít i haly stávajících firem v menším průmyslovém parku.

Včetně těch s názvem Desk form a Imola, u kterých stojí lesík solárních panelů. O kousek dál by se na části dnes odstavené Kozí dráhy měly zpracovaným lithiem nakládat nákladní vlaky do Prunéřova. Tam má být podle plánů ČEZu Gigafactory, vyrábějící baterie do elektromobilů. V těsné blízkosti kolejí v Újezdečku přitom nedávno realitka skoupila pozemky, vybudovala sítě a začala stavět domy.

Starosta: Budeme to hlídat

Podrobné informace o tom, co by jim mělo vyrůst za humny, vesničané dosud neměli. „Dlouho jsme věděli jen to, že se to připravuje,“ potvrzuje starosta Květoslav Koutník. Zástupci Geometu, ČEZu a Severočeských dolů konečně záměr podrobněji představili vedení obce a veřejnosti na zastupitelstvu 21. června. Veřejnost dotazovala zastupitele na jejich postoj. Všichni řekli, že jsou proti tomu, aby oblast postihlo zpracování lithia. „Já si dovolil říct ale…,“ poznamenává starosta a vysvětluje, že na těžbě lithia je vyšší zájem: státní, respektive unijní.

Stanislav Landgráf u bytovky v Lovosicích, kde před lety přišel o svou matku při výbuchu.
Matku mu zabil výbuch, viníka neoznačili. Muž chce po 25 letech spravedlnost

Koutník připomíná, že vedení obce má jen prostředky dané zákony, jak se k tak velkému záměru vyjadřovat. Tím hlavním je veřejné projednání k chystané aktualizaci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje v Ústí. „Budeme to hlídat,“ slíbil starosta vesničanům. „Až to přijde, udělejte si transparenty, klidně objednám autobus a jedeme na první kolo,“ řekl lidem. Na druhé kolo tohoto projednání podle starosty můžou znovu. Další možnost, jak umístění závodu v obci zvrátit, je při zapracování změny do územního plánu obce. „A buď to bude zamítnuté, nebo to projde,“ shrnuje Koutník.

„A pokud to projde, pak už je jediná šance: trvat na přísném dodržení veškerých ukazatelů a norem, které vyplynou z EIA,“ uzavírá starosta. V září by podle domluvy s Geometem a dalšími klíčovými hráči mělo být v Újezdečku další setkání, kde by se místní dozvěděli konkrétnější plány k zpracování lithia.   

ČEZ: Bude to co nejtišší

ČEZ, Severočeské doly a Geomet informují o svých plánech s lithiem na stránkách www.ceskelithium.cz. Podle energetiků je výroba lithných produktů pro Újezdeček i okolní obce výjimečnou příležitostí. „Nová aktivita přinese regionu prostředky na potřebné investice, obyvatelé zároveň získají kvalifikovaná a dobře placená pracovní místa,“ píše se na webu. „Celý projekt klade důraz na citlivý přístup k životnímu prostředí a životu místních obyvatel,“ slibuje Martin Pohlodek, manažer ČEZu a generální ředitel Geometu.

Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín

Zpracovatelský závod má být zkonstruován podle nejmodernějších poznatků a s co největším ohledem na okolí. Ve směru k okolní zástavbě by prý byly jen zcela bezhlučné objekty jako administrativa a kanceláře. „Vybudujeme ochranný vegetační pás, který podpoří příjemný vzhled místa a dále odstíní zvuky z průmyslové zóny,“ slibuje web. Prašnost by se neměla oproti současnému stavu změnit, navíc bude z principu používaného materiálu minimální a prašné produkty budou skladovány v uzavřených silech.

I hlučnost má odpovídat normám. „Zrealizujeme ta nejmodernější protihluková opatření,“ je v dalších slibech na webu.