„První týdny jsme se synem bydleli v různých městech, pomáhali nám Češi, které jsme předtím nepoznali. Dodnes jsem jim za to velmi vděčná a vzpomínám na ně. Česky jsme vůbec neuměli. Měla jsem nějaké základy angličtiny. I dnes ještě zvládám lépe angličtinu, ale na vylepšení češtiny pracuji, je potřeba,“ zavzpomínala Nataliia, která měla na začátku velké obavy z jazykové bariéry.

Ve své vlasti pracovala jako supervizor klientského oddělení největšího internetového obchodu na Ukrajině. Vystudovala Technickou univerzitu Kryvyi Rih se zaměřením na environmentální inženýring. V Čechách nastoupila jako laborantka Oddělení chemie Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CXI Technické univerzity v Liberci (TUL).

Ruský prezident Vladimir Putin
Soud v Haagu vydal zatykač na Putina. Kvůli únosům dětí na Ukrajině

Podílí se na projektu Inovativní technologie na bázi vybudovaných mokřadů pro úpravu vod kontaminovaných pesticidy.

„Práce mě baví, zároveň ji vnímám jako příležitost začít život znovu. Objevuji nové věci, hodně se učím. Je to pro mě nová zkušenost. Ale kolem mám přátelské kolegy, kteří mi vždy, když je potřeba, dokáží vše vysvětlit a pomoci mi v pracovních záležitostech a nejen v nich. Měla jsem na ně štěstí. Stále sbírám zkušenosti a jsem ráda, že můžu poznávat obor, který je pro mě nový,“ netajila nadšení Horichenko.

Jedno velké přání 

V Liberci žije v pronajatém bytě spolu se synem, který chodí na střední školu. Zbytek rodiny zůstal na Ukrajině. Přestože jí příbuzní a minulý život stále chybí, s ohledem na syna, klid a bezpečí plánuje zůstat v Čechách. S rodiči komunikuje on-line.

„Máme tak k sobě zdánlivě trochu blíž. A často komunikuji se svými přáteli a příbuznými. Samozřejmě, pokud to jde. Často totiž není elektřina, protože teroristé raketami cíleně útočí na naše zařízení energetické infrastruktury. Právě v Kyjevě zasáhly rakety průmyslová a energetická zařízení a civilní domy. Vyžádaly si i oběti. Naštěstí náš dům zůstal nepoškozen,“ podotkla.

Ruská agrese ji zničila její doposud stabilní život, Nataliia od té doby budoucnost neplánuje. Stále se objevují nové problémy, ke kterým přistupuje čelem a bere je jako výzvu. Přesto má jedno velké přání. „Aby válka skončila vítězstvím Ukrajinců, aby nám svět pomohl ubránit hranice naší země, svobodu a právo na život. Protože nyní ukrajinští obránci vlastně chrání nejen Ukrajinu, ale i celý svět před šířením ruského terorismu a agrese,“ zdůraznila.

Na snímku z 16. září 2017 je stíhací letoun MiG-29 slovenských vzdušných sil při Dnech NATO v Mošnově
Schváleno. Slovensko pošle Ukrajině stíhačky MiG-29, oznámil Heger

Nataliia Horichenko však není sama, kdo našel zázemí na liberecké univerzitě. Do letního semestru nastoupí Yehor Sydorenko z Kyjeva, který od října žije v Liberci. Patřil k 46 studentům, které TUL přijala s vízem dočasné ochrany. Podařilo se mu získat certifikát o znalosti českého jazyka na požadované úrovni a nadále tak studuje Fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL. Rozumí každé otázce a odpovídá výbornou češtinou bez gramatických chyb. Zvládá i jazykolam s hláskami „ř".

Čestině pro mě není těžká, říká Yehor 

„Čeština pro mě není těžká a velké potíže jsem při jejím studiu neměl. Možná jen na začátku s nějakými odbornými termíny. Mnoho slovíček máme podobných, gramatika je docela logická. Teď už rozumím úplně všemu. A ani jiné předměty mi zatím nedělaly potíže,“ svěřil se Yehor s tím, že ho baví informatika a po bakaláři by rád pokračoval ve studiu.

Aktuálně bydlí na univerzitních kolejích a snaží se zůstat optimistou. Na univerzitě a i v městě samotném se mu líbí, hlavně propojení s přírodou. Čtyřiadvacátý únor, den ruské invaze, vnímá jako černé datum a dodnes si vybavuje všechny špatné pocity. Trauma ale necítí. „Mým největším přáním je, aby válka co nejdřív skončila, všichni jsme se mohli vrátit na Ukrajinu a začali jsme zase žít normální život,“ uzavřel mladý student.