V brněnském metodickém centru konzervace se zaměřují především na kov. „Pomoc jsme nabídli prostřednictvím ministerstva kultury, protože máme zkušenosti s ošetřováním předmětů zasažených požárem,“ uvádí vedoucí centra Alena Selucká. Odpověď ještě neobdrželi.

Zatím není jasné, do jaké míry byly předměty v pařížské katedrále zasaženy. „Na snímcích bylo vidět, že svícny i křtitelnice se zřejmě podařilo dostat do bezpečí. Pokud by bylo třeba, rádi poskytneme například potřebné informace,“ zmiňuje.

Za práci s artefakty zasaženými požárem byli restaurátoři v minulosti ocenění. „Obdrželi jsme cenu ministerstva kultury Gloria musaealis,“ potvrzuje Selucká. Tehdy se jednalo o požár slovenského hradu Krásna Hôrka.

Požár tehdy zasáhl hradní zbrojnici, o sedmasedmdesát předmětů se starali brněnští odborníci. Doteď pracují třeba na železné truhle. „Zásah požárem je jeden z nejvážnějších, který kulturní dědictví ohrožuje. Zbraně se mnohdy zkroutí a ztrácí další doplňky jako dřevěné pažby nebo cokoliv, co je vyrobeno z organických materiálů. Pokud nejsou zasaženy přímo ohněm, může je poškodit voda použitá k hašení,“ podotýká restaurátorka.

Práce na tak poškozených předmětech trvají řádově i měsíce. „Mezi exponáty z hradu byly cennosti jako gotický a románský meč, které měly zkorodovaný povrch i před požárem. U takových předmětů se může postup protáhnout i na půl roku, než můžeme přistoupit k další úpravě,“ vyčísluje Selucká.

Pracím na každém předmětu předchází fáze výzkumu. „Musíme na začátku každého zásahu prozkoumat materiál a technologie. Určujeme postup zpracování, používání předmětu a způsob jeho poškození. Pokud nezjistíme tyto informace, nemůžeme pokračovat v práci,“ popisuje odbornice.

Před každým zásahem se navíc odborníci musí domluvit, do jaké míry exponáty opravit. „Jedna z možností je uchovat části v rozdělené podobě jako memento nebo zkompletovat tvar a pracovat pouze s originálními částmi. Někdy zase doplňujeme nově zhotovené díly do podoby, která se nejvíce přibližuje té původní,“ vyjmenovala Selucká.