Měla sice klidnější průběh, ale i tady se objevila dramatická zápletka. Znojemský botanik Radomír Němec nalezl v trávníku v Novém Šaldorfu-Sedlešovicích vzácnou šalvěj rakouskou. Odborníci ji do té doby považovali za vyhynulou. V České republice se neměl vyskytovat ani jeden jediný exemplář.
Bylo 4. června 2013 a byl to den jako každý jiný. Nakonec se ale zapsal do dějin botaniky. „Při průjezdu obcí mne na travnatém místě u cesty v Novém Šaldorfu-Sedlešovicích upoutala šalvěj se žlutobílými květy. Viděl jsem ji už z dálky. Nejprve jsem ji ale považoval za albína šalvěje luční, při bližším ohledání se však ukázalo, že nalezená šalvěj má listy nápadně přitisklé k zemi a dole je hustě měkce a nahoře až vlnatě chlupatá,“ vzpomínal Němec.
V trávníku našel několik kvetoucích rostlin. Části z nich odebral do herbáře, aby se vzápětí dočkal nepříjemného překvapení. „Zrovna bylo naplánované kosení trávníků a kvetoucí rostliny vzaly za své. Šalvěj rakouská naštěstí patří mezi trvalky, v trávníku zůstaly přízemní růžice. Na vzácnou rostlinu jsem pak upozornil jednoho z místních obyvatel, Vítězslava Minaříka, a později také pracovníky údržby zeleně, v následujících letech se tak již u rostlin v trávníku objevily značky a při kosení trávy zůstaly z květnové a červnové seče vynechané,“ poukázal na obětavost a osvícenost místních botanik.
Populace se zvětšuje
Po deseti letech od nálezu šalvěje úspěšně kvetou, plodí a populace se zvětšuje. „Šalvěj rakouskou jsme mezitím přeřadili z kategorie rostlin vyhynulých mezi kriticky ohrožené. Na Znojemsko se k trávníku v Novém Šaldorfu-Sedlešovicích jezdí dívat botanici z celé republiky. Je to unikát,“ upozornil Němec.
Až do poloviny dvacátého století botanici šalvěj rakouskou nacházeli na pastvinách, stepních stráních a lesostepích jihovýchodních Moravy. Na konci tisíciletí ale už v České republice rostla jen na železničním náspu nedaleko Brna, odkud později taktéž zmizela. Výskyt šalvěje rakouské na jižní Moravě představuje severozápadní hranici celkového rozšíření druhu. To odpovídá nálezům této rostliny ze Slovenska, Maďarska a Rakouska uloženým v muzejních a univerzitních herbářích.
Nejbližší lokality výskytu druhu leží jen osm kilometrů za hranicemi v Rakousku u obce Unterretzbach, kde tento druh například sbíral znojemský botanik Adolf Oborny již v roce 1894.
„Výskyt šalvěje rakouské na Znojemsku pro blízkost rakouských lokalit byl dlouho předpokládaný druh však z regionu doložený nebyl. I na rakouských lokalitách druh roste na místech člověkem vytvořených, jsou to železniční náspy, okraje vinohradů a trávníky v obcích,“ upozornil botanik Němec.
Druhově bohatý region
Jak připomněl, unikátní nález jen dokládá význam regionu. Zdejší druhová bohatost je daná mimo jiné polohou. Mísí se tu druhy z Vysočiny, Panonské nížiny a Alp. Přírodně napomáhá také pestré geologické podloží, zařízlé údolí Dyje a významným vlivem bylo také citlivé hospodaření dávných obyvatel.
Nedávný výzkum cévnatých rostlin Národního parku Podyjí uvádí úctyhodných 1500 druhů, to je více než třetina druhového bohatství celé České republiky. Kolik druhů cévnatých rostlin ale roste v širším území Znojemska, není známé. „Jisté je, že je region mimořádně druhově pestrý a jak se ukazuje, i obyčejný trávník před domem může skrývat poklad,“ uzavřel Němec.