Nejčastěji se totiž bezpečnostní reflexní prvky na oděvy lepí nebo našívají, což vede k omezení výsledného komfortu textilie. Také jsou omezeny možnosti vzorování a jejich životnost. Na Textilní fakultě TUL rozšířili možnosti 3D tkanin a vetkávají reflexní a luminiscenční nitě přímo do textilie. „Běžně se nejprve připraví podkladová textilie a na tu se nalepí, navaří nebo se k ní přišijí bezpečnostní prvky. My je umíme vetkat přímo do základní vrstvy,“ vysvětlila vedoucí katedry technologií a struktur Brigita Kolčavová Sirková.

Takto vytvořené reflexní prvky se neseperou, neloupají a neodpadnou. Mají tedy vyšší životnost. „Navíc luminiscenční nitě nebo retroreflexní nitě s mikroperlemi na povrchu umíme vetkat přesně tam, kam potřebujeme. Můžeme z nich vytvořit libovolný vzor, omezeni jsme jen vlastní fantazií,“ zdůraznila Kolčavová Sirková.

Technologie vodné baterie znamená naději pro levnou a bezpečnou energetiku
Čeští vědci opět ohromili svět: Vynalezli levnou baterii na sůl

Díky tomu se otevřely nové možnosti zpracování designu. Sportovní oděvy pro děti mohou získat moderní či veselé vzory. Novinku využijí i designéři při návrhu tašek, kabelek nebo jiných doplňků, kde by klasické našité či lepené reflexní prvky působily rušivě nebo nevzhledně.

Neprůstřelné vesty

Samotné 3D tkaniny vytváří lidstvo stovky let, svědčí o tom i nejstarší dochované textilní nálezy. V minulosti ale 3D výrobu tkaných struktur limitovala strojní zařízení používaná pro tkaní i možnosti vstupního materiálu. Tomu už je konec díky současným technologiím, jako jsou například tkací stroje s elektronickými žakárskými prošlupními mechanismy.

„Odborníci tak mohou pracovat na dalších projektech, ať už se jedná o 3D tkané výztuže pro neprůstřelné vesty, kde kombinují 3D tkané struktury se speciálními vysoce pevnostními para-aramidovými vlákny nebo-li kevlarem,“ informoval mluvčí TUL Radek Pirkl.

Čtrnáctiletý Jan Herzig
V roce mluvil ve větách, ve čtyřech četl. Český chlapec je zázračným dítětem

Vedle textilu se 3D tkané struktury využívají i v medicíně, jedná se například o cévy o průměru 1 až 2 milimetrů. „V neposlední řadě byla tato technologie využita ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky a Pražským hradem při tkaní repliky královského roucha nalezeného v kryptě královské hrobky v katedrále sv. Víta,“ dodal Pirkl.

Nejedná se o první podobný úspěch. V minulosti univerzita představila 3D tkaninu s názvem Prowell, jež výborně saje vodu a zároveň udržuje lidské tělo v teple. Materiál našel uplatnění při výrobě županů. Katedra technologií a struktur oslaví příští rok už 65. rok své existence.