Provozovatelem útulku je spolek RTW - naše láska, jejich naděje, který Hana Doubková založila před devíti lety se dvěma kamarádkami, na veškerou péči o psy nakonec zůstala sama. Aktuálně se útulek stará o třináct psů od tří do jedenácti let věku. Sedm z nich obývá kotce v obci Březina na Rokycansku, dalších pět má žena doma.

„Občas se někdo nabídne, že by pomohl, ale nikomu to dlouho nevydrží. Ale jedna kamarádka mi pomáhá už několik let. Měla ve své péči několik pejsků, bohužel ze zdravotních důvodů se o ně nemůže starat. Pomáhá proto jiným způsobem, například dělá aukce na podporu útulku,“ vysvětluje.

Do zařízení míří rotvajleři z celé republiky: „Obrací se na nás krajská veterinární správa i majitelé, kteří se o psy nemohou starat nebo je nezvládají. Někdy se sem dostane pes, kterému zemřel páníček. Pomáhali jsme také několika pejskům ze zahraničí. Jeden přijel z útulku z Ukrajiny, neměl packu a tam by bylo téměř nemožné zařídit adopci. Toho si nakonec vzala moje kamarádka.“

close Hana Doubková z Oseku provozuje jeden z mála útulku v Česku zaměřený na rotvajlery a jejich křížence. Provoz zařízení je finančně náročný, zájem o velké psy minimální. info Zdroj: Deník/Veronika Krátká zoom_in Hana Doubková z Oseku provozuje jeden z mála útulku v Česku zaměřený na rotvajlery a jejich křížence. Provoz zařízení je finančně náročný, zájem o velké psy minimální

Pro majitelku útulku nebyli rotvajleři láskou na první pohled. „Se psy jsem vyrůstala od dětství, ale rotvíky jsem poznala až později. Nejdřív se mi moc nelíbili. Potom jsem se setkala s dvěma přátelskými rotvajlery a později s dalším, který hlídal penzion. Ten nebyl socializovaný, neměl rád cizí lidi, nevěřil jim. Přesto se s ním dalo domluvit, nebyl zbrklý, přemýšlel. Tehdy se mi začala líbit povaha rotvajlerů. Nejdřív jsem si vzala starou fenku na dožití, potom se ke mně dostala další. No, a pak jsem založila spolek,“ popisuje.

Transparentní účet Spolku RTW - naše láska, jejich naděje: 

000000-4080295379/0800

Najít pro rotvajlery nové majitele je čím dál těžší. „Nebylo to tak vždycky, dřív se adopce dařily, ať se jednalo o mladé, nebo starší psy. V posledním roce je to špatné, zřejmě to souvisí i s tím, jak se zhoršuje finanční situace mnoha lidí. Zájem je buď o štěňata, nebo o feny, řekla bych, že samců se lidé víc bojí. A my zrovna teď máme jenom psy. Poslední pes odtud odešel loni v létě. Naše kapacita je jedenáct míst, ale psů už je tady třináct,“ dodává Hana Doubková.

Rotvajleři z Holýšova

Rotvajleři podle ní potřebují být v kontaktu s lidmi: „Rozhodně nelze podcenit jejich socializaci a výchovu. Nesmí se na ně jít silou a hrubě. To, jak se k nim lidé chovají, pak odrážejí do okolí.“

Do útulku se dostali i dva rotvajleři, kteří loni v Holýšově na Plzeňsku pokousali desetiletou holčičku. Díky Doubkové se z nich stali přátelští a vychovaní psi.

I když umístit rotvajlery je náročné, nové majitele zakladatelka spolku pečlivě prověřuje: „Kdybych to nedělala, psi by skončili v různých areálech, nebo u domů jako hlídači. A to nechci. Cílem je, aby se dostali do rodin, kde budou mít potřebnou péči.“

Náklady na provoz zařízení ale neustále rostou. „Ať už se jedná o materiál na kotce, krmení, naftu, veterinu. Stojí mě to hromadu peněz. Naštěstí jsou lidé, kteří pomáhají finančně a posílají peníze na transparentní účet. Nebo koupí materiál na výběhy, granule, pamlsky. Na to, abych psala žádosti o dotace, nebo obíhala sponzory, mi kvůli péči o psy nezbývá čas,“ uzavírá Hana Doubková.