"Pochod jsme nazvali již na počátku K uctění a zachování přírody a života v Pošumaví. Co se týče úložiště, tak jde o celorepublikovou problematiku ukládání radioaktivních odpadů, především vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Bohužel státní instituce, především ministerstvo průmyslu a obchodu a jeho zřízená instituce Správa úložišť radioaktivních odpadů – SÚRAO, se nezabývají tím, jakým způsobem se k tomu vyjadřují obce, kterých se to dotýká, jak to ovlivní život v lokalitě," uvedl starosta Chanovic Petr Klásek.

Uctít památku horníků, kteří v roce 1934 zahynuli při katastrofě, přijeli zástupci horníků z celého kraje a i z Německa.
Zemřely desítky havířů. Od tragické exploze na dole Nelson uplynulo 88 let

V loňském roce nastaly v tomto ohledu dvě zásadní věci. Lokalita Březový potok je již pouze mezi čtyřmi lokalitami v ČR, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště. "Za druhé ministerstvo přidružilo ještě další obce a zájmová plocha se zvětšila na území již deseti obcí, které zahrnují 32 vesnic a měst. Jde o území na levém břehu Otavy pod Práchní. Týká se to oblasti, kde trvale žije deset tisíc obyvatel," poznamenal starosta.

Pochodují celé rodiny

Pochod pořádají proto, že se jim nelíbí, že se jedná o nich bez nich. "Podzemní území, kde by mělo být úložiště, zahrnuje již přes 300 hektarů, ale tím, jak se mluví o rozšíření Temelína a Dukovan, tak už hovoří státní úředníci o 500 hektarech. Trasa pochodu právě koresponduje s plochou podzemní části úložiště, jde o trasu cca 10 kilometrů," dodal starosta.

Na pochod se vydaly všechny generace i celé rodiny, aby ukázaly svoji podporu a nesouhlas s vybudováním úložiště v Pošumaví.